Pro stanovení cen pohonných hmot je důležitým faktorem cena ropy, zároveň je ale nezbytné si uvědomit, že nejde o faktor jediný. O některých souvislostech a principech velkoobchodní cenotvorby hovoří František Aigerman, vedoucí odboru regionálního prodeje společnosti Unipetrol RPA.
Cena ropy je stanovována na globálním trhu, její aktuální hladinu ovlivňují zejména finanční transakce na burze, geopolitické riziko či poptávka.
Díky rozvoji informačních technologií a obrovskému množství transakcí na burzách je cena ropy ovlivňována skutečnou situací na trhu a není udržitelně zmanipulovatelná. „Proto se příliš nepředpokládá, že by se její cena v krátké době změnila, a důležité je také to, že na světě neexistuje žádný významnější hráč, který by její cenu dokázal ovlivnit. Přestože se o to pokoušel v minulosti OPEC snížením těžby, efekt byl pouze krátkodobý či minimální,“ konstatuje František Aigerman. Přesto není možné zcela se vyhnout výkyvům cen ropy, protože trh citlivě reaguje nejen na světové zásoby a geopolitická rizika, ale
například do určité míry i na rozsáhlé přírodní katastrofy.
Významný vliv mají kotace a zákonné povinnosti
Významný vliv na výslednou cenu pohonných hmot mají kotace hotových výrobků, které jsou cenou vstupní suroviny přirozeně ovlivněné. Kotace hotových výrobků jsou stanovené na základě obchodů realizovaných na burzách. Tyto kotované ceny jsou však relevantní pouze pro určité typy (velkoobjemových) transakcí v daném čase a místě. Nejedná se o ceny aplikovatelné na obchody, které standardně probíhají na lokálních trzích. Aby cena odpovídala určitému trhu, je potřeba zohlednit směnný kurz, dopravní náklady z referenčního místa, místní bilanci nabídky a poptávky, kvalitativní specifika, místní předpisy a vzít v potaz další dostupné nákupní alternativy. Proto jsou v obchodních vztazích s cenotvorbou na bázi kotací aplikovány cenové korekce, které reflektují právě ty podmínky, které jsou aktuálně platné tam, kde má k transakci dojít.
Stále významnější část ceny pohonných hmot tvoří povinnost subjektů uvolňujících pohonné hmoty do volného daňového oběhu přimíchávat biokomponenty a plnit emisní cíle CO2.
„Zohlednění biopovinnosti v ceně může řešit cenotvorba stanovená na základě takzvané flexi formule, jejíž podoba může u nafty být například kombinace: devadesát tři procent fosilní kotace a sedm procent kotace biosložky, nicméně ani zde nejde o všelék a závazek při této cenotvorbě se v delším horizontu může změnit a výrazně znevýhodnit kteroukoliv ze smluvních stran,“ podotýká František Aigerman. „Na našem trhu dosud chyběl nástroj, který by těmto znevýhodněním dokázal předejít, a to zejména při smluvních závazcích na delší období. Uvědomili jsme si, že řešením je lokální cenový index, nějaká referenční hladina, která by zohledňovala všechny požadavky a specifika daného trhu a v neposlední řadě by ceny zobrazovala v českých korunách,“ dodává František Aigerman.
Lokální cenový index není novou myšlenkou, v různých obměnách je dlouhodobě používán na některých okolních trzích. Například na Slovensku se hojně využívá cena vyhlašovaná společností Slovnaft a v Maďarsku společností MOL, ceny jsou v lokálních měnách a zohledňují zákonné požadavky, jako například poplatek za státní hmotné rezervy na Slovensku. Tyto ceny jsou ale oficiálně dostupné pouze jejich velkoobchodním zákazníkům. V Polsku jsou již o krok dál a cenový index je dostupný na webových stránkách společnosti PKN Orlen, má tedy širší možnosti
využití.
Referenční hladina nabízí komfort a servis
Z pohledu transparentnosti a otevřenosti napříč celým trhem se Unipetrolu jako nejvhodnější jeví model zveřejňování cen online na webu, a proto se rozhodl přijít s referenční cenovou hladinou, kterou nazval Unipetrol Index Czech (UIC). UIC nabízí nejen zákazníkům, ale i široké veřejnosti, mnoho výhod. Index reflektuje nejen hodnotu kotací, bionákladů či vývoj směnného kurzu, ale zohledňuje všechny české aktuálně platné kvalitativní, daňové i jiné požadavky, a navíc je dostupný bez poplatků či jakýchkoliv omezení použití. Indexové ceny jsou uvedeny v českých korunách, obsahují již spotřební daň a jsou uváděny bez daně z přidané hodnoty (protože jsou určeny zejména pro velkoobchodní transakce mezi obchodními subjekty). UIC může být všemi subjekty využíván pro standardní obchodní transakce stejně jako pro účely veřejných zakázek.
Vyvstává otázka, zda takováto regionální cenotvorba nemůže způsobit na trhu umělý nárůst cen. „Vliv evropských kotací na regionální cenotvorbu nadále existuje, nicméně není zcela přímý. Pokud by se však regionální cenotvorba výrazně odchýlila od vývoje evropské burzy, byla by evropská burza přirozenou alternativou,“ dodává František Aigerman. „Regionální cenotvorba neznamená, že z trhu zmizí přirozený efekt nabídky a poptávky, protože cena nadále podléhá všem ekonomickým zákonitostem. Referenční hladina je pouze nástroj, který obchodní transakce zjednodušuje, vnáší do nich transparentnost a poskytuje určitou míru komfortu,“ uzavírá František Aigerman.
Pavel Neumann, Speciál Čerpačka Podzim 2017