Předpis spotřební daně z pohonných hmot meziročně roste. Díky ekonomickému růstu, rostoucím sazbám spotřební daně v zahraničí, depreciaci české koruny i relativně levnému mýtu na českých dálnicích se díky pohonným hmotám plní státní pokladna nejlépe v historii. Vyplývá to z analýzy spotřebních daní z pohonných hmot, kterou realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) ve spolupráci se společností W.A.G. payment solutions, a.s. (Eurowag).

Pro sledování dění na trhu pohonných hmot je předpis daně, který vzniká uvolněním daně z daňového skladu do volného oběhu, vhodnější než samotné inkaso daně. „U inkasa vzniká problém odložené splatnosti, inkaso navíc nemusí být stoprocentní. Předpis v daném měsíci přesně reflektuje dění na trhu,“ říká k metodice Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA. „Proto jsme zdaněné položky dle nomenklatur rozdělili na benzin a motorovou naftu, u kterých předepsanou spotřební daň analyzujeme a srovnáváme v čase,“ dodává Rod.

Rostoucí předpis spotřební daně u nafty i benzinu

Data prozrazují, že předepsaná spotřební daň z motorové nafty kontinuálně roste od roku 2012. Jen mezi lety 2016 a 2017 se předpis zvýšil o 3,06 % na 63,7 miliardy Kč. Když porovnáme předepsanou daň roku 2017 s rokem 2012, zjistíme, že předpis spotřební daně z motorové nafty rostl dokonce o 22,02 %. Stejný vývoj pokračuje i v letošním roce, kdy za první čtvrtletí předepsaná spotřební daň z motorové nafty vzrostla v průměru o více než 3 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku. „Jedná se skutečně o významný nárůst uvolněné motorové nafty na trh, navíc když uvážíme, že se díky novějším technologiím výrazně snižuje průměrná spotřeba automobilů,“ komentuje výsledky Martin Vohánka, expert v oblasti silniční mobility a generální ředitel společnosti W.A.G. payment spolutions. Vohánka hledá pro takový vývoj důvody: „Těch je několik: Jedná se samozřejmě o ekonomický růst, dále pak o tankující silniční dopravce, pro které je díky navyšování sazeb daně v zahraničí a depreciaci koruny atraktivnější tankovat v České republice. Bude zajímavé sledovat, nakolik a jak rychle současný aktivistický útok na dieselové motory v budoucnu tento trend změní,“ přemítá Vohánka.

Trh s benzinem generuje o poznání nižší výnosy spotřební daně. Za rok 2017 se předepsalo 26,9 miliardy Kč, tedy o 3,94 % více než v roce 2016, ale o 4,35 % méně než v roce 2012. Zde se projevuje nižší srovnávací základna i výrazné turbulence, kterými trh s benzinem prošel během ekonomické krize i postkrizového období. Obnovený pomalý růst předpisu v počátku letošního roku navzdory klesající spotřebě vozidel demonstruje, že si spotřebitelé hledají opět cestu k benzinovým autům.

Pomáhá kurz i dražší zahraničí

Inkaso spotřební daně za pohonné hmoty generuje zhruba ze 70 % motorová nafta, kterou zase z většiny spotřebovávají profesionální dopravci. A pro ně je důležité srovnání cenové úrovně v mezinárodním kontextu: „Česká republika je otevřenou ekonomikou, která na mezinárodním obchodu stojí. Proto čeští i zahraniční dopravci počítají spíše v eurech než v korunách. Do hry tak vstupuje jak fiskální nastavení úrovně daní v členských zemích, tak kurz euro-koruna,“ vysvětluje Rod princip porovnání.

Na patnáctém místě

Po přepočtu na eura se Česká republika se sazbou spotřební daně z motorové nafty ve výši 424 eur/1000 litrů řadí na 15. místo nejvyšší úrovně zdanění. V roce 2010 přitom byla Česká republika s přepočtenou sazbou 448 eur/1000 litrů zemí s pátou nejvyšší úrovní zdanění v Evropské unii, ze které dopravci naopak odjížděli tankovat do zahraničí. Vzhledem k tehdejšímu očekávání silné apreciace koruny by docházelo k dalšímu zhoršování konkurenceschopnosti českých cen pohonných hmot. Situace ale byla nakonec jiná: Ačkoliv Česká republika od té doby nezměnila sazbu daně ani o halíř, stagnace a oslabování kurzu, včetně intervence ČNB, a zvyšování cen v okolních státech vývoj zvrátilo, což se ukázalo i na rostoucím tankování, tedy rostoucích předpisech daně. Nejvyšší spotřební daň je dlouhodobě ve Velké Británii, nejnižší daň je naopak v Bulharsku. Do složky ceny ještě spadá i daň z přidané hodnoty, která je v České republice na v EU obvyklé výši 21 %.

Zdroj: Centrum ekonomických a tržních analýz