Problematika systému spotřebního zdanění pohonných hmot v České republice a jeho nastavení je v kontextu dlouhodobého tlaku na zvýšení příjmů státního rozpočtu ČR klíčovým tématem. Studie s názvem Analýza vývoje spotřebního zdanění pohonných hmot v České republice, kterou zveřejnilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), podrobuje tuto problematiku důkladné rešerši.
Zdanění pohonných hmot je pro české veřejné finance klíčovým fiskálním nástrojem. Celkové inkaso spotřební daně tvoří 153,7 miliard Kč (11 % příjmů rozpočtu), přičemž spotřební daně z minerálních olejů nesou státu 93 miliard Kč. „I proto je nastavení sazeb u hlavních komodit, motorové nafty a benzinu, nutné věnovat velkou pozornost. Česká republika je exportně orientovaná, jsme významným tranzitním prostorem kamionové dopravy. Alternativní paliva, zejména nezdaněná elektromobilita, působí tlak na výnosy daně, stejně jako všeobecná snaha snižovat průměrnou spotřebu motorů. Bez reakce na nové trendy může štědrý penězovod rozpočtu brzy vyschnout,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, impulz ke zpracování studie.
ZDE si můžete stáhnout celou studii ve formátu pdf.
V ní je vyjma porovnání vývoje zdanění v čase nebo mezinárodního srovnání výše sazeb věnován i prostor rozboru tzv. konceptu profesionální nafty. Každý rok se totiž na našem území uskuteční více než dva miliony tranzitních jízd a jejich počet v čase roste. Jen část těchto řidičů zde ale tankuje pohonné hmoty. „Faktor silniční nákladní dopravy je určujícím znakem spotřeby pohonných hmot v České republice, tudíž i podstatným znakem předpisu spotřebních daní a dalších daňových výnosů,“ zmiňuje analytik CETA Pavel Peterka a dodává: „Nafta tvořila v roce 2018 zhruba 70% podíl spotřeby pohonných hmot v České republice. Zhruba 60 % nafty pak připadá na přepravu osob a nákladu. A je proto žádoucí zamyslet se nad tím, jak motivovat každého řidiče kamionu, aby v ČR kromě samotné jízdy i natankoval.“
Při ceně 30 Kč/l za naftu tvoří daňová zátěž v ČR zhruba 54 % koncové ceny. Řidič dálkového kamionu s dojezdem v řádu jednotek tisíc kilometrů zpravidla projíždí několika různými zeměmi s různými daňovými systémy, a tím i s různou cenou nafty.
S ohledem na podobnou kvalitu paliva je proto tankování jen otázkou cenového podnětu. „Každé vozidlo, které využívá silniční síť ČR, ale netankuje na jejím území, představuje ušlou příležitost v podobě daňových výnosů a vytváří potřebu křížového financování nákladů na investice do dopravní infrastruktury. Nižší zátěž spotřební daní se projevuje v ceně a uvedený jev dramaticky omezuje,“ komentuje problematiku daňové konkurence v praxi Ivan Indráček, předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR.
Právě proto studie navrhuje důkladně prověřit možnost implementace částečné vratky spotřební daně pro profesionální dopravce – negativa spojená s daňovými výjimkami by mohly být převáženy právě rostoucími výnosy od tranzitujících kamionů.
Faktory, které ovlivňují výběr daně
Studie dále analyzuje další faktory, které ovlivňují výběr daní (př. makroekonomické vlivy, intenzita a ráz silniční dopravy v ČR a EU, kvantitativní a kvalitativní charakteristika vozového parku v ČR, podoba mýtného systému v ČR a v zahraničí, daňová konkurence mezi zeměmi, atd.) a formuluje doporučení, jejichž jádro bude v příštích měsících a letech determinovat zdanění spotřeby pohonných hmot i financování dopravní infrastruktury v ČR. Jedná se o těchto pět bodů:
- Flexibilní správa daně: Systém nastavování sazby spotřební daně by měl být maximálně pružný, aby mohl reagovat na společenské, ekonomické nebo jiné okolnosti, respektive umožňoval revizi nefunkčních opatření.
- Eliminace rozdílu zdanění: Snižování sazby spotřební daně z benzinu a její srovnání na úroveň sazby, která je uvalená na motorovou naftu.
- Respektování daňové konkurence: V nastavení výše sazeb spotřebních daní by měl systém reflektovat daňové režimy v ostatních zemích, především zdanění týkající se motorové nafty, možnost vratek DPH a částečných vratek spotřebních daní.
- Alternativní paliva:Inovace a nové technologické trendy, zejména rozvoj elektromobility, vytvářejí implicitní tlak na výnosy spotřebních daní, protože na rozdíl od spotřebních daní na konvenční pohonné hmoty negenerují zdroje státního rozpočtu ani zdroje pro investice do dopravní infrastruktury. Tento trend je z pohledu správy silniční sítě neudržitelný.
- Vyřešení financování dopravní infrastruktury: Do Státního fondu dopravní infrastruktury putuje 9,1 % výnosu spotřebního zdanění z minerálních olejů, jehož drtivou většinu tvoří právě pohonné hmoty. Ve studii popsané trendy ukazují, že ceteris paribus lze očekávat tlak na budoucí pokles výnosů daně, tj. pokles zdrojů pro správu dopravní infrastruktury.
- Monitorování černého trhu: Ačkoliv se úpravami daňové legislativy a efektivní činností Celní správy ČR podařilo eliminovat hlavní zdroje fiskálních úniků (DPH), na trhu stále dochází k nežádoucí praxi zneužívání některých daňových výjimek pro dovoz komodit, které jsou následně přimíchávány do pohonných hmot podléhající spotřebnímu zdanění, případně k administrativnímu vykazování podílu biosložek v palivech neodpovídající realitě.