Práce na čerpacích stanicích přináší určitá bezpečnostní rizika. Nejen v noci, ale i po celý den může docházet k trestné činnosti. O krádežích a dalších neřestech a o tom, jak tomu předcházet a bránit se, přišel na kongres pohovořit Vladimír Oliberius, znalec z oblasti technické a jiné bezpečnosti osob a majetku, a také člen České kriminologické společnosti.

Krádež a loupež jsou dva pojmy, které jsou často chápány jako synonyma. Zatímco krádež je úmyslné přisvojení si cizí věci, loupež je oproti krádeži horším a závažnějším trestným činem. Trestný čin loupeže je způsoben nejen proti majetku, ale také proti osobní svobodě. To znamená, že pachatel k tomu, aby se zmocnil cizí věci, použije násilí. „Loupež společně s úmyslným ublížením na zdraví patří k nejčetnějším trestným činům násilné kriminality. Loupeže jsou zastoupeny dlouhodobě necelými pětadvaceti procenty, násilné ublížení na zdraví kolem třiceti procent,“ vysvětluje Vladimír Oliberius. Běžná krádež se přitom může rychle změnit v loupež a ta může vlivem náhodných okolností skončit úmyslným usmrcením v širokém rozsahu chápání.

O krádeži rozhodují faktory

Ačkoliv je podíl loupeží na čerpacích stanicích necelých 7 %, patří práce obsluhy do jedné z nejrizikovějších skupin zaměstnanců, a to vedle obsluhy heren a barů, směnáren, sázkových kanceláří a bankovních institucí. Míra rizika přepadení čerpací stanice je velmi odlišná. Protože je trestný čin loupeže typickým projevem pouliční (tedy městské) kriminality, u pump tato úměra neplatí. Rozhodující jsou navazující okolnosti provozu a umístění: poloha čerpací stanice, frekvence návštěvníků, počet osob v obchodě, dohlednost z okolních domů, parkování vozidel taxislužby v nočních hodinách a podobně.

Například pokud jsou na čerpací stanici pravidelnými návštěvníky taxikáři, kteří se zde setkávají, dopřávají si kávu, i to může významně pomoci k její bezpečnosti ve srovnání s těmi, kam třeba v noci přijedou nepravidelně dva tři motoristé za hodinu. „Investice do zabezpečení ochrany majetku by měla odpovídat chráněnému zájmu, v případě cennějších věcí se tedy vyplatí provést investici v odpovídající výši,“ uvádí Vladimír Oliberius. Jen tak lze majetek ochránit a zabezpečení bude zároveň sloužit jako adekvátní ochrana.

Nepodceňujte posttraumatické stresové reakce

U většiny pachatelů je motivací ke krádeži něco více než jen finanční zisk, například mají doma problémy, užívají drogy a tak dále. Proto i pachatelé, kteří přijdou páchat trestný čin na čerpačky, v sobě mají určitý tlak. Není tedy dobré, aby obsluha kladla odpor či jim vzdorovala. „Obsluha benzinky se totiž kvůli tomu může snadno stát obětí a může dojít k poškození zdraví. Nezřídka se po přepadení dostavuje i posttraumatická stresová reakce. To bývá u obsluhy stanice velice často opomíjeným faktem,“ poukazuje Vladimír Oliberius. Jde o následek, který může nejednou vést ke ztrátě zaměstnání, poškození či rozkladu nejbližších sociálních vazeb a v důsledku toho exekuci, rozvodu, případně ztrátě bydlení.

Proto je důležité, pokud obsluha pumpy něco takového zažije, aby jí byla zajištěna psychologická podpora. Každý člověk totiž reaguje jinak – co pro jednoho může být banalita, pro jiného nikoliv a může s odstupem dní, týdnů až měsíců vést k různým potížím. „Zatímco někteří jedinci jsou odolnější a jsou schopni určité stresové okamžiky překonat, jiní nikoliv a zhroutí se okamžitě,“ sděluje Vladimír Oliberius. Na druhou stranu i ti odolnější mohou dospět do stejného stadia, a to díky tomu, že jim prožitou stresovou situaci něco opakovaně vyvolává.

„Kamerové systémy jsou důležitou součástí ochrany majetku a osob, a to nejen na čerpačkách. Je totiž prokázáno, že lidé si moc nevšímají lidí, ke kterým nemají sociální vazbu nebo bližší interakci. Na základě toho si takováto náhodná setkání neukládají do paměti. Proto se často stává, že při řešení trestné činnosti si osoba na místě činu mnohdy nevybaví pachatele, a to i přesto, že se s ním potkala. Není tak schopna svědectví podat a spásným řešením mnohdy bývá především kamerový záznam,“ říká Vladimír Oliberius, znalec z oblasti technické a jiné bezpečnosti osob a majetku.

Pomáhají režimová opatření

Zloději na čerpací stanice většinou chodí s tím, že už dopředu přemýšlejí o tom, zda mohou být odhaleni a chyceni. Snaží se tak mít svůj čin promyšlený. I proto bylo zjištěno, že existuje šest typických kategorií pro nejčastěji kradené zboží. První je utajitelné, snadno je lze schovat v kapse, kabelce a takové zboží je hůře chráněno. Další je mobilní, což jsou automobily, jízdní kola, notebooky, cigarety a podobně, tedy zboží, které lze lehce přemístit. Třetí jsou věci snadno dostupné, není těžké je najít – peníze, šperky, cigarety, alkohol a jiné. Následují hodnotné, pachatel se soustředí na věci cenné, zvláště pokud bude mít v úmyslu je dále prodat. Páté jsou lehce prodejné (existuje vztah mezi kradeným a žádaným zbožím) a posledním jsou takové, které způsobují požitek (věci, které je příjemné mít nebo konzumovat – alkohol, cigarety a další).

Jak tedy dopředu odhadnout zloděje? Jak asi tak vypadá? Je obsluha schopna odhalit, že je její pozornost odváděna za účelem provedení krádeže? Aby bylo možné eliminovat rizika, je zapotřebí nastavit režimová opatření. „Tak například na základě analýzy je vhodné přesunout nejčastěji kradené zboží na lépe kontrolovatelné místo. Vhodné je také zavést fyzické předání vybraného druhu zboží mezi každou směnou, a dokonce i analyzovat možnou ztrátu mezi jednotlivými směnami,“ doporučuje Vladimír Oliberius. Dalším ztrátám lze předcházet omezením pohybu zákazníků v prodejní části pumpy ve vymezenou dobu a změnit nastavení režimu činností. Pokud nemůže potenciální zloděj nepozorovatelně zmizet, potom se nemusí pokusit ani krást. Zde platí jedno staré, ale účinné pravidlo: příležitost dělá zloděje.

Zasahovat se musí umět obezřetně

Pokud už obsluha benzinky přece jen krádež zaznamená, potom má právo zloděje zadržet. „Jde o všeobecné oprávnění, avšak důležité je si promyslet, zda se do toho má vůbec pouštět. Zde si je zapotřebí uvědomit, zda jako obsluha jsme schopni zloděje zvládnout, jinak se celá situace může změnit v daleko závažnější,“ varuje Vladimír Oliberius. Zasahovat se obzvláště nedoporučuje, pokud je na čerpací stanice zaměstnanec sám. V tomto případě je nejlepší nepozorovaně upozornit policii nebo stisknout tlačítko pro systém ochrany a bezpečnostní agentura vyrazí na místo, aby ohlášení vyřešila.

Co však dělat v situaci, kdy někdo natankuje a nemá na zaplacení? „Jestliže spotřebitel neujede a vyčká na příjezd policie, potom dojde ke ztotožnění osoby a v občanskoprávním řízení lze škodu vymáhat. Toto je nejlepší varianta. Samozřejmě pokud uvádí, že si například zapomněl peníze doma a že pro ně skočí, potom na základě dohody si od něj třeba můžete vzít telefon a počkat, do doby, než přijde zaplatit. Zde však doporučuji mít na to svědka, aby toto ujednání bylo prokazatelné,“ dodává Vladimír Oliberius. Jenom tak se nemůže stát, že by se to otočilo proti vám a inkriminovaná osoba nenařkne z krádeže vás.

(PG)

Více článků ze 7. Kongresu Čerpačka najdete v podzimním vydání Speciál Čerpačka.