Oproti stavu k 25. 9. 2019, se celkový počet čerpacích stanic, evidovaných k 17. 2. 2020, zvýšil o 15. V evidenci je zahrnuto i 171 čerpacích stanic, které jsou ve stavu přerušeného provozu. Počet evidovaných veřejných stanic se zvýšil o dvě, počet neveřejných stanic se zvýšil o šest a počet čerpacích stanic s vymezeným přístupem se zvýšil o sedm. Přihlášeno bylo 21 nově postavených čerpacích stanic a odhlášeno celkem 18 stanic. Celkový podíl čerpaček deklarovaných jako stavby se nepatrně snížil na úroveň 85,7 %, u veřejných čerpacích stanic podíl staveb zůstal na úrovni 98,7 %.
Při interpretaci údaje celkového počtu je nutno brát v úvahu skutečnost, že Evidence čerpacích stanic je vytvářena podle jejich vlastníků (vlastník, lokalita stanice). Z tohoto důvodu tak v řadě případů, a to zvláště u veřejných čerpaček LPG (a plnicích stanic CNG) umístěných v areálech standardních čerpacích stanic PHM jiných vlastníků, dochází k tomu, že na jedné lokalitě mohou být evidovány dvě stanice, přitom obsluha je ale zpravidla jedna pro celý areál. S výhledem na další rozšiřování sítě přidružených čerpacích stanic LPG a přidružených plnících stanic CNG, kde vlastníky a provozovateli jsou většinou společnosti specializované na tento produkt, předpokládáme, že počet těchto případů dále poroste.
V evidenci aktualizované k 17. 2. 2020 bylo vedeno celkem 4 008 veřejných čerpacích stanic, to představuje 56,5 % z celkového počtu všech evidovaných stanic, v členění na standardní vícedruhové klasické stanice s prodejem běžných kapalných pohonných hmot (motorové benziny a motorová nafta) a případně dalšího sortimentu paliv, na jednodruhové čerpačky s prodejem pouze motorové nafty (včetně prodeje směsných motorových naft a bionafty), LPG nebo CNG a na ostatní čerpací stanice s atypickou nabídkou sortimentu (motorový benzin v kombinaci s LPG, motorová nafta s LPG nebo CNG).
Standardní veřejné čerpačky („standardní“ jako pracovní označení) představují v distribuční síti pohonných hmot ČR rozhodující a největší skupinu z hlediska počtu čerpacích stanic i svým distribučním významem. Kromě motorových benzinů, motorové nafty a LPG se tu také vyskytuje nabídka paliv s vyšším obsahem biosložek, tj. směsná motorová nafta (B30), bionafta (B100) a benzinové palivo E85. V této kategorii standardních čerpaček vzrostl počet stanic v 2. pololetí loňského roku o šest.
Jednodruhové veřejné ČS s prodejem motorové nafty tvoří nezanedbatelný podíl v celkovém počtu veřejných stanic a jsou obvykle umístěny v areálech stávajících nebo bývalých podniků, např. zemědělských, dopravních, stavebních apod. V této kategorii je také vyšší podíl (5 %) případů evidovaných jako zařízení. Kromě klasické motorové nafty se u těchto stanic vyskytuje nabídka produktů s vyšším obsahem biosložky: B30 a B100.
Samostatné veřejné čerpací stanice LPG jsou umístěny zpravidla v areálech nebo místně přidružené u větších standardních stanic, ale nejsou jejich majetkovou součástí. Celkový počet evidovaných míst s veřejným prodejem LPG, včetně těch, které jsou majetkovou součástí čerpacích stanic s jinými motorovými palivy, je 955.
Samostatné veřejné plnicí stanice CNG jsou umístěny zpravidla v areálech, nebo místně přidružené u větších standardních stanic, ale nejsou jejich majetkovou součástí. Celkový počet
evidovaných plnicích stanic s veřejným prodejem CNG, včetně těch, které jsou majetkovou součástí čerpacích stanic s jinými motorovými palivy je 192, za 2. pololetí roku 2019 se jejich počet zvýšil o šest.
Ostatní veřejné ČS ‐ počet ostatních veřejných ČS za 2. pololetí roku 2019 zůstal na úrovni 22 ČS.
Rozdělení čerpacích stanic podle krajů
Nejvíce veřejných čerpacích stanic mají zákazníci k dispozici ve Středočeském kraji, nejméně naopak v Libereckém. V počtu čerpacích stanic vede hlavní město Praha (232), následuje Brno město plus venkov (166), Plzeň město, jih a sever (98), Olomouc (96), Ostrava město (88), Frýdek – Místek (79) a Hradec Králové (72).
Zdroj: Statistiky MPO