Čerpací stanice zažívají neveselé časy, propad v příjmech v desítkách procent zahrnuje nejen nižší spotřebu pohonných hmot, ale také výpadky v doplňkovém prodeji. Další vývoj bude záležet na tom, jak rychle se uvolní dosavadní restrikce a jak efektivně se podaří nastartovat ekonomiku. Tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula odhaduje zvýšení prodejů pohonných hmot až v létě. Pokud se podaří ekonomiku nastartovat rychle, mohla by se podle něj měsíční spotřeba nafty přiblížit průměrné úrovně z loňského roku někdy na přelomu srpna a září.
Předpokládám, že aktuálně je na trhu dostatek pohonných hmot, dotýká se nějak současná situace zásobování?
Zásobování trhu probíhá plynule a zásoby pohonných hmot jsou dostatečné. Za současné ekonomické situace je nabídka zdrojů vyšší než poptávka. Není nám znám případ, že při tak velké konkurenci čerpacích stanic by byl nedostatek pohonných hmot nebo vázlo zásobování pohonnými hmotami. Za nouzového stavu pak zcela bez problémů je stále dostatek pohonných hmot i pro složky integrovaného záchranného systému a další odvětví náročná na spotřebu nafty např. zemědělství a stavebnictví. Nouzová opatření se ale výrazně promítla do snížení spotřeby pohonných hmot. Ve svých důsledcích to představuje citelný výpadek tržeb.
Jaký propad tržeb odhadujete za březen a duben?
U automobilových benzinů očekávám výpadek 30 procent, u nafty pak kolem dvaceti procent. A podobný scénář očekávám i v dubnu. Takový malý příklad: jestliže má benzinka prodej např. 200 tisíc litrů PHM za měsíc, tak propad o 30 procent znamená výpadek tržeb zhruba 1,6 milionů korun. Vedle poklesu prodeje pohonných hmot, což závisí od umístění stanice a mobility v její obchodní působnosti, ale také došlo k poklesu tržeb z prodejen a zavřených restaurací u čerpacích stanic, to mohou být klidně další stovky tisíc. Čerpací stanice tak může mít výpadek tržeb díky poklesu poptávky třeba i o dva miliony korun. Záleží ale samozřejmě na řadě faktorů – kde je umístěna čerpací stanice, jakou má skladbu zákazníků osobní a nákladní dopravy a jaké služby poskytuje.
Měli by majitelé čerpacích stanic ve větší míře přemýšlet třeba o bezobslužných řešeních?
Vzhledem k náročnosti přestavby, a to té technologické i finanční, je to spíš záležitost střednědobého horizontu. Výroba automatu trvá minimálně měsíc a jeden automat s platebním terminálem včetně instalace může přijít na 250 až 300 tisíc korun, takže je to řešení, jehož investici musí majitel či provozovatel benzinky dobře promyslet. Bezobslužné řešení totiž také vyřadí marketingově a ekonomicky prodejnu.
Síť čerpacích stanic v ČR
Na trhu v ČR je celkem 4000 veřejných čerpacích stanic, to znamená, že na každých 14 kilometrů je nějaká veřejná čerpací stanice. Současně je na trhu 700 polo-veřejných stanic (zde tankují jak nasmlouvané firmy, tak částečně i veřejnost) a 2300 neveřejných stanic (v různých areálech firem stavebních, dopravních nebo zemědělských farem). Celkový počet je pak 7000 míst. „To v praxi znamená, že na trhu je každých zhruba osm km čerpací stanice nebo místo, kde se dá načerpat palivo,“ uvádí Václav Loula.
Jak se podle vás budou nadále vyvíjet ceny za pohonné hmoty?
Ropa je stále součástí světového energetického mixu, petrolejáři musí plnit globální poptávku zodpovědným způsobem, a to jak po automobilových, tak i po leteckých palivech, petrochemii a řadě dalších výrobků vyráběných z ropy, jak při nouzovém stavu, tak při růstu ekonomiky. Ropa zatím není plně nahraditelná, dnešní svět bez ní neumí žít. Stále více se ukazuje, že pro její cenu je rozhodující vývoj ekonomiky a výrazný přebytek zdrojů ropy. V posledních měsících jsme svědky výrazného snížení ceny ropy z pásma 70 – 65 dolarů za barel až do pásma 20 až 30 dolarů za barel. Tento vývoj je umocněni šířením koronavirové nákazy po celém světě a v posledním období i nedohodou snížení produkce ropy v rámci OPEQ a především pak Saudské Arábie a Ruska. Tato situace sebou přináší vedle přebytku zdrojů ropy také omezování řady výrob a dopravy na straně poptávky. To samozřejmě vede k nižší poptávce po ropě i palivech a ke snížení ceny. Od poloviny ledna klesla cena benzinu o téměř šest korun za litr, pokles ceny nafty je o něco nižší.
Co bude naprosto rozhodující v následujícím období pro vývoj cen?
Za rozhodující v dalším období bude dodržování zatím dohodnutého omezení těžby ropy u významných producentů na květen a červen 2020. Za současné situace dané celosvětově výrazně sníženou poptávkou po ropě o 20 – 25 milionů barelů denně, a tím výrazný nárůst zásob ropy, ale i benzinů se očekávaný pokles ve zdrojích ropy nemusí výrazně promítnout ani do cen pohonných hmot v dubnu. Přebytek zdrojů v ropě je zatím vyšší než plánovaný pokles její produkce v květnu a červnu. Teprve kombinace dalšího snížení zdrojů a výraznější nárůst ekonomiky a tím poptávky po ropě může vést ke zvýšení ceny ropy a také pohonných hmot. Dalším důležitým faktorem bude i vývoj kurzu koruny vůči dolaru. Poptávku po ropě mohou zvýšit i rozhodnutí k navýšení strategických rezerv v ropě a hlavně ekonomiku dostat do lepší kondice. Rozhodující pro cenu ropy je a bude vývoj ekonomiky, poptávka, vývoj produkce ropy a nelze vyloučit ani eskalaci různých konfliktů v oblastech s významnými zdroji ropy .
Současná situace kolem koronaviru se zřejmě promítne i do dalšího rozvoje alternativních pohonů? Jak to vidíte vy?
V automobilových palivech se bude pokračovat i po roce 2020 v další ekologizaci na základě nových cílů v EU a postupném zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů. Biopaliva 1. generace, z potravinářských olejnatých či cukernatých plodin se budou dál používat, neboť patří do kategorie obnovitelných zdrojů. Bude stoupat zájem o nízkoemisní biopaliva (co nejvyšší kritérium udržitelnosti, co nejnižší uhlíková stopa). Ale v současné době je prioritní zastavit pandemii koronaviru, a následně vypořádat ekonomické ztráty. Myslím, že za této závažné situace je nutné zvážit v rámci EU odsun dalších ekologických cílů. Očekávám, že v období 2020-2025 budou mít evropské, ale i světové trhy jiné priority. Nezapomínejme také, že více jak 60 procent ceny pohonných hmot tvoří daně a to je významný příjem do státního rozpočtu. Levná ropa bude bránit rozvoji alternativních pohonů. Odhaduji, že v letech 2021 až 2025 bude opět spotřeba nafty a benzinů jednoznačně dominantní.
Přečtěte si také:
Návrat do normálního stavu lze očekávat koncem léta, čerpací stanice čekají převratné časy