Nielsen: Na čerpačkách roste v tržbách jen alkohol a tabák

Rychloobrátkové zboží na čerpacích stanicích tvoří podstatnou část celkově prodávaného sortimentu. O tom, které kategorie spotřebitelé vyhledávají, které segmenty jsou zárukou úspěchu a jak se letos změnilo nákupní chování spotřebitelů, přišel pohovořit na kongres Čerpačka Pavol Zajac, client business partner společnosti Nielsen CZ & SK. Věnoval se také tomu, jaké výzvy přinášejí rozdíly mezi čerpačkami na dálnicích a ve městech a co s nimi udělala pandemie.

Česko je králem čerpacích stanic. Společnost Nielsen měří takové, kde si kromě paliva lze zakoupit nějaký druh zboží. Počet těch, které toto kritérium splňují, tedy s obchodem, činí v současnosti 2296. „Je zajímavé, že zatímco obrat obchodů s rychloobrátkovým zbožím v tuzemsku roste, na čerpacích stanicích naopak klesá. V prvních letošních sedmi měsících dokonce vykázal záporná čísla, respektive tržby klesly o osm procent,“ deklaruje Pavol Zajac. Složení nejvíce prodávaného sortimentu na čerpačkách ze zhruba poloviny tvoří nápoje. Dominují jim energetické nápoje (17 %), pivo (15 %), limonády (12 %) a minerální vody (11 %). Poté následují čokolády (7 %) a zmrzliny (5 %), nad pět procent se dostaly ještě lihoviny (6 %). Pokud se podíváme na drogistické zboží, zjistíme, že mu dominují osvěžovače vzduchu, kondomy, baterie, intimní hygiena, papírové výrobky a vlhčené ubrousky.

Tři čtvrtiny prodejů tvoří tabákové výrobky

Skoro všechny prodávané kategorie zboží na benzinkách klesaly. Až na jednu – alkohol. „Je jedno, zda šlo o pivo, víno či lihoviny. Objemově je to přitom malá kategorie. A pokud jste přemýšleli, že byste ji z obchodu odstranili, rozhodně to nečiňte, protože toto zboží má na čerpačkách stále větší úspěch,“ uvádí Pavol Zajac.

Pavol Zajac, client business partner společnosti Nielsen CZ & SK

Samostatnou kapitolou pro čerpací stanice jsou tabákové výrobky. Společnost Nielsen samozřejmě sleduje tabákové výrobky ve všech kanálech, nejenom v obchodech – tedy i v tabákových prodejnách, kioscích, trafikách, segmentu HoReCa, supermarketech, hypermarketech a pumpách. Aktuální podíl v prodejích na čerpačkách činí na tomto celkovém trhu 23 %.

„Nejvíce se prodávají cigarety, následují bezdýmné tabákové výrobky a poslední je kategorie sypaného tabáku. Ještě musím zmínit, že pokud bychom vzali všechny kategorie prodávaného zboží na čerpačkách a přidali bychom k nim tabákové výrobky, tak ty budou tvořit 74 procent z celkového obratu a zbytek zboží pouze 26 procent,“ konkretizuje Pavol Zajac. To znamená, že mít v sortimentu tabákové zboží je velmi důležité.

Čerpačky v regionech tvoří většinu tržeb

Na prodejnost má velký vliv také umístění čerpačky. Zda je umístěna na dálnici nebo ve městě, určuje, jaký sortiment je v ní nejvíce prodáván. Dalo by se konstatovat, že z důvodu pandemie v letošním roce není správné rozhodnutí stavět pumpu na dálnici, protože zde tržby klesly o 45 % oproti těm ve městech, kde to byla 3 %. „Ani léto tržbám na dálnicích nijak zvlášť nepřálo, protože v této době klesly o 13 procent, naopak ve městech stouply o dvě procenta. Pokud vezmeme situaci celkově, tedy jaká byla před covidem-19, během pandemie a v létě, zjistíme, že celkově obraty na dálnicích klesly o 22 procent a ve městech o dvě procenta,“ prozrazuje Pavol Zajac.

Pokud bychom rozdělili Českou republiku na Prahu, Brno, ostatní krajská města a regiony, potom 15 % všech peněz utratí spotřebitelé v pražských pumpách, 4 % v Brně, 9 % v ostatních a nejvíce, 71 %, v regionech. V létě tržby v Praze klesly o 4 %, v Brně o 11 % a v regionech o 7 %. To je dáno tím, že řada spotřebitelů pracuje ve velkých městech – v létě využívali dovolené a vrátili se domů, kde naopak ty tržby začali dělat, proto zde rostly o 2 %. „Zajímalo nás, jaká je situace v čerpačkách u hranic. Proto jsme vzali ty, které se nacházejí do 25 kilometrů od nich. Nejvíce negativně na tom byly čerpací stanice u hranic s Německem a Rakouskem, kde tržby klesly o šest, respektive deset procent. Naopak u polských a slovenských hranic jde o růst o osm, respektive šest procent. Důvody nám nejsou zřejmé,“ informuje Pavol Zajac.

Karanténa poslala tržby do minusu

Pandemie změnila podstatným způsobem nákupní chování spotřebitelů. V normálu dosahovaly tržby velkých řetězců vyrovnaných hodnot. V době před pandemií spotřebitelé dělali velké nákupy, aby se předzásobili. V současnosti, tedy v novém normálu, dělají stále velké nákupy, ale chodí pro ně jednou za čas. „To znamená, že zákazníci chtějí méně chodit do obchodů, jejich nákupní košík se zvětšil a počet transakcí klesl,“ vysvětluje Pavol Zajac.

Podíváme-li se na to, jaký byl průběh pouze na čerpačkách, zjistíme, že v normálu a před karanténou se obraty příliš nelišily. „Velký zlom nastal po vyhlášení karantény, kdy tržby klesly až do minusových hodnot. V novém normálu, tedy včetně léta, se trend nijak nezměnil,“ doplňuje Pavol Zajac. Tabákové výrobky přitom opět žijí svůj vlastní příběh. Spotřebitelé je hojně kupují na benzinkách a od začátku roku byly zaznamenány pouze dva týdny, kdy jejich obraty klesly do minusových hodnot. Jinak utěšeně rostly, a to zejména v létě.

Na Slovensku je to jinak než v Česku

Je zajímavé se podívat na výsledky u našich sousedů. Například na Slovensku byl průběh tržeb zcela jiný než v tuzemsku. Bylo to dáno tím, že zde byly přijaté jiné, přísnější restrikce při nákupu zboží. „Velký vliv na to mělo i rozhodnutí uzavřít prodejny v neděli. Díky tomu se stalo, že spotřebitelé chodili více nakupovat na benzinky, kterých se toto nařízení netýkalo. Tak jim tržby rostly, a v letošním roce překonaly dokonce loňská čísla,“ dokládá Pavol Zajac. Zatímco maloobchod rostl meziročně v prvních sedmi měsících o 6 %, prodej zboží na čerpacích stanicích o 18 %. V předchozím období to bylo pouze 7 %.