Tento týden probíhá mezinárodní akce LPG Week, jehož součástí je i Autogas Day neboli Den LPG 2020, který se věnuje aktuálnímu vývoji a trendům v oblasti zkapalněného ropného plynu (LPG). V Česku je LPG s velkým náskokem stále jedničkou mezi alternativními palivy. Dokládají to počty nových registrací, přestaveb benzínových motorů, ale i rozsáhlá síť stanic, kde lze LPG natankovat. V poslední době se dokonce hovoří o jisté renesanci LPG, jelikož se na českém trhu objevilo hned několik nových modelů vozidel s tovární LPG zástavbou. Novinkou na trhu je také bioLPG vyrobené z obnovitelných zdrojů, které má ve srovnání s fosilním LPG až o 70 % nižší uhlíkovou stopu.
LPG neboli zkapalněný ropný plyn (Liquified Petroleum Gas) je stejně jako benzín, nafta nebo zemní plyn (CNG) fosilním palivem. Na českém trhu pochází z rafinérského zpracování ropy asi 40 % LPG, zatímco zbylých 60 % vzniká jako kapalná frakce separovaná od metanu v průběhu těžby zemního plynu. Jde o univerzální palivo využívané při vaření, vytápění i ohřevu vody, ale též pro pohon vozidel se zážehovým motorem. V tomto segmentu se pro LPG zažil termín autoplyn.
Podle dokumentu Vize pro LPG, jejíž českou verzi loni publikovala Česká asociace LPG, má autoplyn potenciál již dnes výrazně snížit emise z dopravy. Ty totiž neustále rostou, přičemž podíl bezemisních alternativ je zatím mizivý. Výhoda LPG přitom spočívá v plně rozvinuté infrastruktuře a prověřené technologii. Například „standardních“ čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty jsou v Česku necelé 3 000. Lokalit, kde je možné natankovat LPG, je pak skoro tisícovka. „LPG nemá ambici ostatní alternativní pohony nahradit. S větší podporou ze strany státu a využitím je však může v krátkodobém a střednědobém horizontu efektivně doplňovat a pomoci otočit trend nárůstu emisí z dopravy, než se prosadí vozidla s nulovými emisemi,“ říká Ivan Indráček, předseda České asociace LPG (ČALPG).
V nedávno aktualizovaném Národním akčním plánu čisté mobility se uvádí, že ačkoliv je fosilní LPG samo o sobě z hlediska emisí mimořádně čistým palivem, stávající výhoda v budoucnu nemusí být dostatečná. Počítá se proto s budoucí podporou produkce takzvaného bioLPG. Stejně jako u fosilního LPG jde v podstatě o vedlejší produkt, v tomto případě ovšem vzniká výhradně z obnovitelných zdrojů. „V současnosti bioLPG vzniká zejména jako vedlejší produkt při výrobě HVO nebo z bioethanolu získaného ze zbytků jídla a cukrové třtiny. V příštích letech se dá očekávat i cílená produkce bioLPG například z celulózové biomasy, tedy dřevěného odpadu,“ vysvětluje Ivan Indráček. Na bioLPG už od letošního léta jezdí automobily tankující na některých čerpacích stanicích na severní Moravě. „Řidič nic nepozná, protože z chemického hlediska jde o naprosto totožný produkt, jakým je klasické fosilní LPG, tedy směs propanu a butanu. LPG a bioLPG jsou tedy navzájem libovolně mísitelné v jakémkoliv poměru a nejsou nutné žádné dodatečné úpravy motorů,“ doplňuje Ivan Indráček.
I přes nepříznivé období pandemie covid-19 představuje rok 2020 jistou renesanci LPG pohonu v Česku. Na trhu se totiž objevilo hned několik modelů, které sjely už z výrobní linky s tovární LPG zástavbou přímo od výrobce. Řeč je o automobilech Dacia Logan, Logan MCV, Sandero i Duster a rovněž Renault Captur a Clio. A například v příštím roce přijde automobilka Škoda s novou Fabií čtvrté generace, jež bude k dostání mimo jiné i s klasickým atmosférickým motorem MPI, který je na LPG snadno přestavitelný. Doplní tak některé nové modely japonských automobilek, jež se spolu s hybridizací také vracejí k jednoduchým a osvědčeným atmosférickým motorům. Právě dodatečné přestavby zážehových motorů tvoří většinu vozidel na LPG, kterých v Česku dle odhadu ČALPG jezdí přes 170 tisíc, v rámci Evropy pak podle údajů asociace Liquid Gas Europe více než 8 milionů.
Co do počtu nových registrací tak v rámci segmentu spalovacích motorů letos jedině LPG automobily zaznamenaly meziroční růst. Dle statistik Svazu dovozců automobilů bylo ke konci září registrováno o tři čtvrtiny více nových LPG vozů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. „V absolutních hodnotách sice nejde o velké číslo, připočteme-li však k němu ještě přestavby již provozovaných benzínových aut, dělá to za tři čtvrtletí letošního roku celkem asi 4 000 ‚nových‘ automobilů na LPG. To je například čtyřnásobně více ve srovnání s CNG vozy a trojnásobně oproti elektromobilům,“ popisuje Ivan Indráček.