Vodík, coby zdroj čisté a bezemisní energie, má v České republice slibnou budoucnost. Projektů, zabývajících se technologiemi na bázi vodíku, ať už jde o samotnou výrobu, skladování či vodíkovou mobilitu, bude u nás v následujících letech rozhodně přibývat. Pro úspěšné prosazení vodíkových technologií však nyní bude klíčová výše podpory z veřejných zdrojů. Stejně tak bude důležitý primární výzkum, vývoj a vylepšování současných vodíkových technologií, které umožní jejich zlevnění a masové rozšíření. V roce 2030 má v ČR jezdit až 50 tisíc automobilů a téměř 900 autobusů na vodík, a již letos u nás vyrostou 3 nové tankovací vodíkové stanice.
I takové jsou závěry dvoudenní mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, kterou koncem března uspořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) a které se zúčastnilo přes 50 expertů na vodík z celého světa.
„Účast řady vědců z celého světa od Chile po Švédsko dokazuje, že na výzkumu vodíkových technologií se ustavičně pracuje. Rovněž česká vláda vnímá vodíkové technologie vážně, jak na konferenci potvrdil i vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček či ministr životního prostředí Richard Brabec,“ zhodnotila konferenci Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.
Cena klesne s rozšiřováním technologie
„Stejně jako každá nová technologie, jsou i vodíkové technologie v současnosti nákladné a na první pohled dražší než konkurenční řešení, založená na jiných principech. Cena vodíkových technologií však zákonitě poklesne v okamžiku, kdy se dostatečně zjednoduší, rozšíří a bude zavedena jejich sériová výroba. Zapomenout nesmíme ani na technologický pokrok, který vodíkové technologie každým rokem posouvá dopředu,“ upozornila Stehlík.
Právě vylepšení, zjednodušení a zlevnění současných technologií bude klíčem k úspěšnému rozšíření vodíku coby zdroje čisté a ekologické energie. „Musíme si uvědomit, že například automobily využívající fosilní paliva mají za sebou více než stoletý nepřetržitý technologický vývoj, stejně jako související ropný průmysl. V tomto ohledu jsou vodíkové technologie „nováčkem“, a na svůj plný rozmach teprve čekají. Každopádně komercionalizace vybraných vodíkových technologií je již dnes reálná,“ vysvětlila Karin Stehlík.
V Ústeckém kraji vsadili na vodík
Ještě před nedávnem patřil region pod Krušnými horami mezi oblasti těžce zasažené těžbou hnědého uhlí a doprovodným průmyslem, který je v postupném útlumu. Je proto příhodné, že právě Ústecký kraj se jako první region v ČR začátkem roku 2021 začlenil do sítě evropského partnerství s názvem „Hydrogen Valleys“, tedy „vodíkových údolí“. Toto partnerství kraji pomůže při realizaci a financování projektů s vodíkovou tematikou. V Ústeckém kraji přitom již přes dva roky funguje tzv. Vodíková platforma Ústeckého kraje, tvořená 23 subjekty z řad podniků, výzkumných institucí a měst.
K využívání vodíku coby čistého zdroje energie Česká republika zavazují i evropské dohody. Loni ČR například podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“. Rovněž byl aktualizován Národní akční plán čisté mobility. Podle něj má v roce 2030 v Česku jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.
„Ještě letos vzniknou tři veřejné plnicí stanice vodíku, umístěné v Praze, Litvínově a Brně, a v přípravě je výstavba dalších sedmi. Věřím, že v budoucnu budou zásobovány i nízkoemisním vodíkem,“ uzavírá Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.
