Poslanecká sněmovna ve třetím čtení projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Její součástí byla i implementace evropské direktivy o obnovitelných zdrojích energie (RED2) do českého práva. K předloženému návrhu měla SČS – Unie nezávislých petrolejářů od počátku výhrady. Návrh implementace byl sněmovně doručen v podobě poslaneckého návrhu.

To znamená bez řádného projednání se zainteresovanými subjekty, bez jinak povinného vyčíslení nákladů na podnikatelské subjekty, spotřebitele, stát a jak dodává předseda představenstva a šéf kanceláře SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček: „Šlo navíc o dokument o velikosti 45 stran, který v prvých fázích projednávání „proplouval“ sněmovnou v podstatě bez povšimnutí, protože ta trávila veškerý vyhrazený čas diskusím o vnitřních výnosových procentech.“

Návrh nevytvářel proinvestiční prostředí

Návrh obsahoval řadu systémových a věcných chyb, Ivan Indráček zmiňuje například to, že navrhovaným modelem nemohlo být dosaženo požadovaných úspor (nehledě na to, že shodou okolností právě dnes EK představila v rámci balíčku Fit for 55 směrnici RED3, která požadavky dále zpřísňuje). Návrh také podle něj naprosto bezdůvodně zvýhodňoval dodavatele zemního plynu do dopravy a vybrané distributory, kteří s těmito dodavateli mají podepsány dohody o společném vykazování emisí. „Návrh také nevytvářel proinvestiční prostředí, které potřebujeme k tomu, abychom v dohledné době dostali na tuzemský trh nová nízkoemisní kapalná paliva, bez těch se v budoucnu prostě neobejdeme,“ vysvětluje Indráček. Namísto toho, aby návrh nastavil jasné cíle, kterých mají distributoři motorových paliv dosáhnout, stanovoval cesty, jakými má být cílů dosaženo (například se předpokládalo zvýšení povinného podílu biolihu v benzínu). Tím se ale omezovala možnost distributorů hledat ty nejefektivnější cesty k plnění emisních a bio cílů. „Pokus o navýšení biosložky v benzínu se v návrhu objevil opakovaně, sněmovnou byl odmítnut již počátkem prosince 2020,“ připomíná Ivan Indráček a dodává, že návrh byl dokonce s vysokou pravděpodobností v rozporu s právem EU z důvodu dvojité podpory biometanu.

Je třeba zachovat technologickou neutralitu. Povinné subjekty mají znát cíl, logicky vázaný na emise, ale má být na nich, aby si našli tu nejefektivnější, tedy nejlevnější s nejvyššími úsporami cestu k jeho plnění. Diktuje-li cestu stát, deklarovaný princip technologické neutrality tak sám popírá a zároveň demotivuje subjekty v hledání lepších řešení. (Ivan Indráček)

Návrhy musí být smysluplné

„Tím, že poslanecká sněmovna nepřijala řadu pozměňovacích návrhů, vyhověla z větší části výše uvedené kritice, naší vysvětlující kampani mezi poslanci, a SČS – Unie nezávislých petrolejářů je tak s výsledkem velmi spokojena,“ uvádí Ivan Indráček. Dodává, že SČS nevystupuje proti samotné snaze snižovat emise skleníkových plynů a škodlivých látek z dopravy. Požaduje ale, aby přijímaná opatření, která vedou a nutně vždy povedou ke zvyšování nároků na distributory a zvyšování ceny pro konečného spotřebitele, byla smysluplná a přinášela efekt. Toho lze podle něj dosáhnout naplněním těchto požadavků:

• Zachováním technologické neutrality (povinné subjekty mají znát cíl, logicky vázaný na emise,  ale má být na nich, aby si našli tu nejefektivnější, tedy nejlevnější s nejvyššími úsporami cestu k jeho plnění). Diktuje-li cestu stát, deklarovaný princip technologické neutrality tak sám popírá a zároveň demotivuje subjekty v hledání lepších řešení.
• Odbouráním dotací (dotace pouze pokřivují prostředí, zvýhodňují některá paliva a některé subjekty před jinými). Mimo jiné se jimi boří i princip technologické neutrality (nelze říci, že subjektům je ponechána volnost v hledání cest ke splnění požadavků a přitom některá paliva dotovat).
• Nastavením jasných dlouhodobých cílů a mantinelů, ve kterých se musí distributoři pohybovat (to je nezbytný krok pro vytváření proinvestičního prostředí).
• Otevřenou diskusí se všemi zainteresovanými stranami (bez toho nelze zajistit pro jakýkoli návrh dostatečně silnou podporu a vychytat jeho případné slabiny).

E10 se na trhu zřejmě objeví, nenařídí ji ale zákon

Jaké dopady bude mít neschválení implementace RED2 sněmovnou? „Vlastně žádné,“ říká Indráček.  Navržená implementace byla podle něj ve skutečnosti slepou cestou a je jen dobře, že zůstal otevřený prostor pro rychlou přípravu nového řešení, které již může pracovat s prvky  zveřejněného návrhu RED3. „Je možné a dokonce pravděpodobné, že se na trhu objeví benzín E10. Nebude to však proto, že to nařídí zákon, ale proto, že povinné subjekty nebudou mít aktuálně k dispozici jiné efektivnější řešení ke splnění svých emisních povinností.,“ doplňuje Indráček. Zároveň ale budou firmy motivovány nová řešení hledat. Taková motivace by ale povinným zavedením E10 odpadla.