Redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. To je cíl Vodíkové strategie České republiky, kterou schválila vláda.
„Materiál se týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat. Je to tedy strategie, která se dotkne každého,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří.“
Vodíkové technologie se budou každý rok hodnotit
MPO počítá s tím, že každý rok se bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií. „Čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které naopak rozvíjet dál,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková a dodává: „Počítáme s tím, že pro rozvoj vodíku využijeme národní i evropské zdroje.“
Konkrétní vodíkové projekty představili zástupci firem a dalších institucí na nedávno proběhlé mezinárodní konferenci, kterou MPO pořádalo. „Vodíkové technologie jsou neobyčejně rychle se vyvíjející oblast. Nechceme si hrát na věštce, kteří vědí, jaké budou ceny energií za deset let a které technologie budou ty nejefektivnější,“ říká zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a dodává: „Formulace ve strategii jsou velmi dobrým kompromisem. Věřím, že vodíková strategie poskytne cenné vodítko a umožní nám všem žít v lepším, modernějším a čistším světě.“
Podívejte se na poslední podobu Vodíkové strategie ČR v mezirezortním připomínkovém řízení.
Česká republika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Strategie popisuje výchozí stav a odhaduje vývoj do roku 2050, který souvisí se strategickým horizontem Zelené dohody pro Evropu. Dále přináší přehled programů, které mohou podporovat rozvoj vodíkových technologií. Na přípravě materiálu spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací.
Vodík se objeví nejprve v dopravě
MPO se inspirovalo u jiných evropských a mimoevropských zemí, které vodíkové strategie již zveřejnily. „Vzhledem ke geografické poloze ČR se nesoustředíme pouze na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, chceme využívat i jiné možnosti výroby nízkouhlíkového vodíku,“ upřesňuje Petr Mervart a doplňuje: „Hodláme také využívat vodík nejprve v těch oblastech jako je doprava, kde to dává největší ekonomický smysl při současném nastavení ceny energií.“ Na konferenci také zástupci 19 firem a institucí představili, co se v ČR v oblasti vodíkových technologií dělá a připravuje. Například ČEZ rozvíjí až 15 projektových záměrů výroby a využití vodíku, v šesti již koná konkrétní kroky, zejména ve využití vodíku ve veřejné dopravě. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze má akreditovaný studijní program zaměřený na vodíkové technologie a Ústecký kraj je prvním českým regionem s rozvíjenou sítí plnících stanic – tři budou v provozu v nejbližší době.