Kontroverzní, přesto čím dál oblíbenější

Češi si zvykají na automobily s alternativními pohony. Čím dál oblíbenější jsou ty s čistě elektrickým motorem. V minulém roce se jich u nás podle statistik Svazu dovozců automobilů registrovalo 3 262, což je meziročně nárůst o 331 % (756 v roce 2019). I podle průzkumu Generali České pojišťovny už doma jeden takový mají 4 % dotázaných. Hlavní zprávou pro společnost a výrobce automobilů ale je, že 33 % Čechů si jej plánuje pořídit. Přitom celých 79 % by vůz koupila, jen 21 % z nich by si ho pronajala.

V otázce na pohon budoucího nového auta přesto v Česku vyhrává hybridní technologie – rozhodlo by se pro ni 28 % dotazovaných. Následuje nákup vozu s benzinovým (22 %) a naftovým (14 %) pohonem. Elektřinu by pak lidé volili jako vítaného pomocníka: plug-in hybrid (PHEV) by si vybralo 13 %, po čistě elektrickém pohonu by sáhlo jen 10 % dotázaných. Mild-hybridní technologie je cestou jen pro 5 % respondentů – tedy stejně jako pohon na LPG.

Od pořízení elektromobilu odrazuje Čechy hlavně jeho vysoká pořizovací cena (54 %), délka dobíjení baterie (38 %) nebo obavy z nadměrného úbytku její kapacity během používání (31 %).

Jak vypadá ideální český elektromobil

Průzkum mimo jiné přinesl informaci o tom, jak by si Češi svůj ideální elektromobil představovali. Data přesvědčivě ukázala, že by vůz na baterie měl stát do tří set tisíc korun (38 %), na jedno nabití by měl v průměru ujet přibližně 350 kilometrů. Čechům pak stačí, aby elektromobil vyvinul maximální rychlost 163 km/h. Životnost baterie pohánějící vůz by měla být podle domácích motoristů alespoň 8 až 10 let (40 %). Co se týče kategorie a barvy vozu, Češi by si nejčastěji přáli „kombíka nižší střední třídy“ (28 %) a z barev preferují modrou (21 %). Zajímavostí je, že tyto parametry se liší napříč všemi 14 kraji. Jinou představu o elektroautě tak mají na Karlovarsku, jinou na Ostravsku.

Vyšší náklady jako samozřejmost

S vlastnictvím elektromobilů vyvstávají také otázky v podobě nákladů spojených nejen s jejich pořízením, ale hlavně s jejich provozem nebo s cenou oprav v případě nehody. S celkově vyššími provozními náklady oproti autům se spalovacími motory počítají tři čtvrtiny dotázaných (75 %), stejně tak s dražším servisem (80 %). S nákladnějšími opravami po nehodách je smířeno dokonce 85 % dotazovaných.

„V případě oprav mají elektroauta specifické technologie i servisní přístup. Z našich zkušeností vyplývá, že elektromobily vyžadují kvůli odlišné konstrukci výměnu větších částí celků než u běžných aut. Někteří výrobci navíc uvádí nutnost kompletní výměny baterie při jejím jakémkoli i sebemenším kosmetickém poškození či poničení hlavního kabelového svazku,“ ilustruje praxi Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny. Vědomi toho jsou si i čeští motoristé – v průzkumu uvádějí dvě třetiny z nich (61 %), že by si u elektromobilu sjednali jak povinné ručení, tak i havarijní pojištění.

Elektromobilita a české obavy 

Koupím si elektromobil, ale kde ho budu při cestování dobíjet? Tuto otázku si pokládá většina Čechů, 66 % z nich má přitom obavu právě z nedostatku dobíjecích stanic. V případě nehody se pak obávají hrozby požárů, jejichž vznik je vzhledem k elektronice a bateriím ve vozu stále velmi nepředvídatelný. Požár a celková destrukce elektromobilu jsou krajními situacemi.

Na běžný provoz vozidel s elektrickým pohonem ale pojišťovna pamatuje a přizpůsobuje nabídku asistenčních služeb, které počítají se situací, jakou je neschopnost jízdy kvůli vybitým akumulátorům.

Podobně jsou v praxi bez potíží řešeny i škody samovznícením, které jsou hrazeny z havarijního pojištění. V tomto ohledu mají elektromobily svá specifika. Obvykle se jedná o totální škody. Pokud vozidlo nestráví plameny, je nutné ho speciálním způsobem hasit, což předpokládá jeho zatopení. O totální škodu pak jde vždy, když je auto zatopené do výšky více než 40 cm. To se děje obvykle při povodních, ale hašení elektromobilu ve speciálním kontejneru je stejný případ. „Z našeho pohledu jde o regulérní pojistnou událost. Fakt, že hasiči zasáhli tímto způsobem, nic nemění na tom, že by šlo o totální škodu. Bez zásahu hasičů by automobil téměř jistě celý shořel,“ vysvětluje Patrik Nauš.

Šetrnost k životnímu prostředí s otazníky

Z průzkumu Generali České pojišťovny vyplynulo, že čtyři pětiny Čechů považují elektromobily za ekologické (71 %). Největší smysl v tomto ohledu našincům dávají hlavně díky snížení emisí v ulicích města (62 %) a snížení hluku (20 %). Pro ženy jsou elektroauta šetrná k životnímu prostředí více (82 %) než pro muže (60 %).

Za neekologické Češi považují auta na elektrický pohon ze tří důvodů – kvůli likvidaci použitých baterií (72 %), způsobu těžby a zpracování drahých kovů pro výrobu baterií (66 %) a 60 % respondentů se domnívá, že se problém s emisemi od výfuků aut přesunuje jinam (výroba elektřiny v tepelných elektrárnách).

Skutečné výhody

Za skutečně největší výhody elektromobilů považují Češi obecně ekologický provoz (61 %), nulové emise při jízdě (49 %), nezávislost na ropných produktech (47 %) či možnost dobíjení z domácí zásuvky (39 %). Výrazně menšími benefity jsou pro ně vyspělé technologie v těchto vozech (12 %), možnost ovládat je přes mobilní telefon (10 %) nebo inovativnější design (8 %). Nejméně Češi oceňují fakt, že jsou elektromobily konstruovány tak, že nabízí více místa pro posádku (7 %).

Rozdíly jsou ovšem vidět u preferencí mužů a žen – 45 % mužů považuje za výhodu dobít energii z domácí zásuvky (pouze 33 % žen), pro 36 % mužů jsou výhodou daňové a finanční výhody plynoucí z provozu elektromobilu (22 % žen) a 25 % mužů oceňuje vysokou akceleraci při rozjezdu (pouze 8 % žen).

Změna chování

Elektromobily kladou velké nároky i na změnu chování jejich uživatelů, což ostře kontrastuje s používáním vozidel na benzin či naftu. Nejvíce by Češi byli ochotni akceptovat fakt, že by svůj elektromobil dobíjeli z domácí sítě (75 %), dokázali by se smířit i s pomalejší jízdou kvůli úspoře energie (68 %) či mnohem více než dosud plánovat dojezdové cíle vzhledem ke vzdálenosti (56 %).

Na opačném spektru se pak ukazuje jejich nevůle déle čekat u dobíjecí stanice na její uvolnění (neakceptovatelné pro 62 %) či kombinovat jízdu elektromobilem s prostředky hromadné dopravy (52 %).