V Česku zatím fungují tři čerpací stanice zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle odborníků ale zájem o pohon na LNG začíná růst. Některé firmy již rozšiřují své flotily, jiné zahajují testovací provoz. V nejbližší době by mělo v Česku díky dotacím vzniknout 18 nových LNG stanic. Zkapalněný metan je podle různých studií jediné alternativní palivo aktuálně použitelné pro těžkou nákladní dopravu. Do budoucna tkví jeho potenciál v přechodu na bioLNG. Obdobně jako u bioLPG, které se v Česku objevilo poprvé loni, lze takto ještě výrazněji omezit emise CO₂, a to při využití stávající infrastruktury.

I když hlavním producentem emisí CO₂ v oblasti dopravy zůstává individuální osobní doprava, ta nákladní se dlouhodobě řadí na druhé místo a podílí se na celkových emisích CO₂ z dopravy přibližně z 27 %. LNG neboli zkapalněný zemní plyn považují mnohé studie za jediné ihned využitelné řešení pro těžkou nákladní dopravu. Podle Sborníku LNG konference 2021 (Využití LNG v dopravě a energetice a jeho bezpečnost) nelze očekávat, že se emise v nákladní dopravě vyřeší bateriovými pohony, takže LNG bude hrát střednědobě významnou roli při hledání opatření ke snižování emisí. S tahači na vodíkový či elektrický pohon je možné počítat spíše v dlouhodobém horizontu.

V provozu jsou zatím tři

V tuto chvíli jsou v Česku v provozu tři čerpací stanice LNG. Dvě z nich jsou mobilní a provozuje je společnost GasNet, největší český distributor zemního plynu. Na přelomu roku 2021 a 2022 plánuje společnost podle svého sdělení zprovoznit další, tentokrát stacionární LNG stanici. Dominantním dodavatelem LNG na český trh je v současnosti společnost Primagas. „Od letošního září zásobujeme čerpací stanice GasNet. Dodávky z přístavních LNG terminálů v Polsku, Nizozemí nebo Kaliningradu zajišťujeme prostřednictvím našich sesterských společností v zahraničí,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel Primagasu.

Aktuálně byly v České republice podány žádosti o dotaci z Operačního programu Doprava na výstavbu 18 nových LNG stanic. V provozu by mohly být do konce roku 2022. Do roku 2030 by pak podle Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) měl vzrůst jejich počet až na tři desítky. „Díky dotacím od Ministerstva dopravy by s financováním osmnácti nových stanic neměl být problém. Samozřejmě může dojít k průtahům, které běžně ovlivňují stavby všeho druhu. Nicméně pro dopravce a jejich investiční plány je důležité, že na využití LNG pro nákladní dopravu panuje široká shoda a že se na rozvoj infrastruktury v dalších měsících a letech mohou spolehnout,“ říká Veronika Vohlídková, ředitelka legislativně-strategického odboru ČPS.

Počet vozů na LNG roste

Technologie LNG motorů již figuruje v nabídce výrobců Iveco, Scania a Volvo. V České republice je už několik dopravců, kteří vozidla na LNG trvale zařadili do svých flotil. Dle statistik ČPS bylo v tuzemsku loni v provozu 36 vozidel na LNG, letos na konci prvního pololetí jich bylo už 87. „Evidujeme rostoucí zájem dopravců. Některé společnosti postupně rozšiřují počet vozidel na LNG, jiné začínají vozidla na tento pohon testovat,“ říká Filip Dostál ze společnosti GasNet. Zájem o LNG potvrzuje i ČPS, a to v současnosti již u desítek společností. „V následujících letech proto očekáváme nejen prudký nárůst počtu vozidel na zkapalněný zemní plyn, ale také plnicích stanic,“ dodává Veronika Vohlídková.

Sborník LNG konference 2021 uvádí příklad úspory emisí CO₂ při využití LNG u nákladního vozu s ročním nájezdem 120 000 km. Každé nákladní vozidlo na naftu při daném nájezdu a uvažované hmotnosti převáženého nákladu 19,3 tuny vyloučí 122 tun CO₂ za rok. Podle zmíněného dokumentu ale stejný vůz s LNG pohonem ušetří 20 % emisí, což představuje úsporu 24 tun CO₂ za každé vozidlo a rok. Uvedený příklad počítá s LNG z fosilních zdrojů. „V případě zemního plynu z obnovitelných zdrojů v podobě biologicky rozložitelného odpadu je uhlíková stopa výrazně nižší. Podobně jako u bioLPG, které jsme na český trh poprvé dodali loni, nebude budoucí přechod na biometan – ať už ve formě bioCNG, nebo bioLNG – vyžadovat dodatečné investice do nové infrastruktury. Jde o chemicky totožné komodity, u nichž je úspory na emisích dosaženo při jejich výrobě,“ vysvětluje Jiří Karlík.