Senát dnes odsouhlasil novelu zákona o spotřebních daních, která od června do září snižuje spotřební daň z pohonných hmot o 1,5 Kč na litr. Ministerstvo financí, které novelu předložilo, očekává, že by to spolu s dalšími kroky, například monitoringem cen, mohlo vést k poklesu cen benzínu a nafty až o 5,5 Kč na litr.
Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 Kč na litr. Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.
U nafty se uvažuje o snížení natrvalo
Hlavním důvodem pro toto první výraznější plošné opatření je potřeba reagovat na sousední země tak, aby naši dopravci, zejména ti menší, zůstali konkurenceschopní. Pokud Německo a Polsko sníží spotřební daň z pohonných hmot na evropské minimum a my bychom tak neučinili, našim dopravcům by hlavně v příhraničních regionech vznikla konkurenční nevýhoda. U nafty přitom zvažujeme, že bychom toto snížení daně zavedli natrvalo,
komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Monitoring cen pomohl zlevnit pohonné hmoty
Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr benzinu stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 korun za litr. Ministerstvo financí kvůli tomu začalo zhruba od poloviny března sbírat data o výši marží prodejců paliv, což se projevilo na snížení jejich cen. Podle Stanjury se v dubnu po ohlášení kontrol marže snížily v průměru o 60 haléřů za litr.
Za uplynulé dva týdny se ceny pohonných hmot v Česku podle údajů společnosti CCS zvyšují o desítky haléřů. A podle analytiků bude cena nadále růst.
