Evropský parlament schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Návrh bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. 28. června se v Lucemburku sešla Rada EU pro životní prostředí, kde pět států ‚(Itálie, Portugalsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko) vyjádřilo své pochyby.
Návrh počítá s tím, že od roku 2035 skončí prodej nových osobních a lehkých užitkových automobilů se spalovacími motory, který tak zajistí 100% snížení emisí z nových vozů od roku 2035. Opatření se týká pouze nových vozů, tedy ty, které jsou již v oběhu, nadále také v oběhu zůstanou a nadále také bude fungovat trh s ojetými automobily.
Návrh budou nadále projednávat členské země. „Snižování emisí u nově prodávaných osobních aut prošlo v souladu s návrhem Evropské komise. Emisí z existujících vozidel a obchodu s ojetinami by se zákon neměl nijak dotknout,“ řekl ČTK europoslanec Mikuláš Peksa. Opatření ale podle některých názorů přesto ovlivní trh s ojetinami. „Jejich ceny pravděpodobně půjdou nahoru, protože na trhu bude panovat minimálně po přechodnou dobu nejistota. Ceny budou zvedat také nové vozy (de facto jen elektromobily), které budou drahé úměrně tomu, jak drahé budou jejich baterie,“ řekl ČTK europoslanec Alexandr Vondra.
Zpřísnění pravidel pro emise aut je součástí klimatického balíčku Fit for 55. S ním chce EU dosáhnout 55procentního snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Balíček má pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal).
Podle Ivana Indráčka, předsedy představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů není rozhodnutí Evropského parlamentu správné. „Hodnotit emise z dopravy podle emisí z výfuku je pokrytecké a s ochranou klimatu to nemá nic společného,“ říká a dodávál že je třeba důsledně zachovávat princip technologické neutrality. Elektřina podle něj může být pohonem budoucnosti, bezvýhradná a okamžitá orientace na elektřinu ale nevede k nejefektivnějšímu snižování emisí.
Proč jde o slepou uličku?
Návrh direktivy stanoví, že emise se měří zásadně na výfuku vozidla. Tam jsou samozřejmě nulové v případě elektromobilu nebo vodíku. Proto se hovoří o „zákazu spalovacího motoru“. „Ale i elektřina a vodík mají emisní stopu své výroby,“ upozorňuje Indráček. Je přitom obecně známo, že elektřina z hnědého uhlí nebo vodík vyráběný z fosilních zdrojů mají na kilometr jízdy vyšší emise CO2 než například biometan, některá pokročilá biopaliva nebo syntetická paliva vyráběná ze „zelené elektřiny“. Také je všeobecně známo, že emise CO2 působí vysoko v atmosféře a je tedy úplně jedno, kde v životním cyklu paliva vznikají, zdali při jeho výrobě nebo jeho využití. „Zohledňovat tedy pouze emise z výfuku a na základě toho tvrdit, že elektřina je bezemisní zdroj, je velmi pokrytecké,“ je přesvědčen Indráček.
Role Bruselu je podle něj primárně ve vytváření strategie, nikoli v detailním popisování toho, co a jak máme, nemáme, smíme nebo nesmíme dělat. V minulosti Brusel několikrát jasně deklaroval „technologicky neutrální přístup“. Takový přístup znamená, že průmyslu je nastaven konkrétní cíl a je na jeho invenci, aby se k cíli dostal co nejefektivněji. Dnes takový přístup Brusel sám porušuje.
Cestou jsou i syntetická paliva
Firmy zabývající se vývojem pohonných hmot již delší dobu pracují na vývoji syntetických paliv (paliva uměle vyráběná s využitím zelené energie a vzdušného nebo odpadního CO2). Paliva jsou zatím vyráběna v maloprovozech, ale první velké výrobní kapacity jsou již ve výstavbě. Tato paliva mohou radikálně přispět ke snižování emisí CO2 z dopravy, protože mohou „dekarbonizovat“ stávající vozidla. Pro spotřebitele jde o ideální volbu – využívá svůj dnešní (ať už nový nebo starý) vůz, tankuje u stejných stanic. Nemusí tedy měnit žádné návyky nebo vynakládat peníze na koupi elektromobilu. „Návrh, který předložila Evropská komise a který prošel Evropským parlamentem ale tato nízkoemisní až bezemisní, z hlediska CO2, paliva staví mimo hru. Protože – kdo bude investovat do výrobních zařízení, když musí předpokládat, že od roku 2035 nebude smět na trh přijít žádný nový vůz se spalovacím motorem?,“ ptá se Ivan Indráček.
Pětice států je proti
Pět států, které se rozhodlo spojit své síly, patří k těm ekonomicky slabším v EU. Chybí ale mezi nimi řada dalších, například Řecko nebo i Česká republika a Polsko. Cílem navíc není zákaz vozů se spalovacími motory shodit ze stolu, pět zemí ho chce jen odsunout, a to o pět let. Domnívají se, že i se zákazem od roku 2040 by bylo možné o deset let později dosáhnout uhlíkové neutrality.
