V rámci balíčku nazvaného „Fit for 55“ se ministři životního prostředí zemí EU nedávno shodli na několika výjimkách, které by umožnily pokračování spalovacích motorů i po roce 2035. Předpokladem je využití bezemisních alternativních paliv. Může přitom jít o syntetickou náhradu benzínu či nafty, ale i plynná paliva z obnovitelných zdrojů. V obou případech jsou výhodou minimální nároky na stávající infrastrukturu, na druhou stranu produkce je zatím nízká a nákladná. Plyny jako biometan (bioCNG), bioLPG či obnovitelný dimethylether (rDME) mají navíc uplatnění nejen v dopravě. Očekávaná evropská produkce bioLPG v příštím roce by již pokryla celou spotřebu LPG v Česku. Komerční produkce rDME bude zahájena letos.
Pokud v aktuální verzi balíčku Fit for 55 zůstane možnost prodávat i auta se spalovacím motorem za předpokladu využití klimaticky neutrálních paliv, může to být důležitým signálem pro další rozvoj e-paliv. Bez záruk a vize ztratí investoři motivaci. „Novým pilířem pohonu spalovacích motorů po roce 2030 se mohou stát i syntetická paliva z CO2 a vodíku, tedy e-benzin či e-nafta. To znamená zachytávání CO2 z atmosféry, výrobu vodíku z OZE a konverzi syntézními procesy na uhlovodíky. To vše ale jen za předpokladu, že nebude zakázán prodej spalovacích motorů,“ popisuje Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, s tím, že je třeba do budoucna sázet na více variant pohonů podle druhu a specifických požadavků dopravy.
e-paliva nejsou nereálná
Podle Václava Louly nepředstavují e-paliva žádnou nereálnou vizi, byť jsou zatím finančně náročná. Například společnosti Porsche a Siemens už staví továrnu na e-paliva v Chile. Letos plánují takto vyrobit prvních 130 tisíc litrů CO2 neutrálního paliva a do roku 2026 plánují ročně vyrábět až 550 milionů litrů e-paliv. Syntetická paliva mohou být použitelná i pro leteckou dopravu.
Nejsou to však jen syntetická paliva neboli e-paliva, která mohou hrát důležitou roli v budoucnosti spalovacích motorů. Výjimky, na nichž se v rámci balíčku Fit for 55 shodli ministři členských zemí EU, totiž připouštějí také využití zelených plynů produkovaných z obnovitelných zdrojů. Jejich potenciál přitom zdaleka není jen v dopravě.
Velký potenciál má biometan
Kupříkladu společnost GasNet začala jako první distributor v ČR vtláčet do své sítě na konci roku 2019 biometan, který vyrábí bioplynová stanice v Rapotíně na severní Moravě. „V současnosti máme smlouvy o budoucím připojení s dalšími stanicemi. V tuzemsku je přes 550 bioplynových stanic. Kromě toho se plánuje mnoho nových projektů. Biometan má tak u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit 10 až 15 procent tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy,“ vysvětluje Ivo Jirovský, Chief Asset Officer ve společnosti GasNet. Zároveň zdůrazňuje, že se současně jedná o nejrychlejší možné řešení, které s ohledem na aktuální situaci plní oba požadované cíle – nižší emise a snížení závislosti na jednom zdroji. V budoucnu se přitom počítá s přechodem ze zemního plynu na vodík. V krátkodobém horizontu to bude takzvaný blend, tedy příměs vodíku v zemním plynu. Technicky je síť GasNet už dnes připravena na 20% příměs vodíku.
bioLPG a bioCNG nepotřebuje výměnu infrastruktury
Výkonný ředitel České asociace LPG Ivan Indráček připomíná, že na český trh se již dodává rovněž bioLPG. „BioLPG se na českém trhu poprvé objevilo již předloni a každoročně se v tuzemsku spotřebují desítky tun této komodity ve formě autoplynu. Celková spotřeba LPG pro pohon automobilů se však počítá na desítky tisíc tun ročně,“ říká Ivan Indráček, podle něhož ale výhoda obnovitelných plynů – bioLPG i biometanu (bioCNG) – a stejně tak syntetických paliv tkví v tom, že je lze prakticky ihned použít v běžných spalovacích motorech, aniž by bylo potřeba vysokých nákladů na výměnu celé infrastruktury jako u jiných alternativ.
LPG je navíc současnou geopolitickou situací dotčeno jen velmi málo. Zatímco donedávna bylo alternativou zemního plynu v lokalitách, kde není dostupná distribuční soustava, v současnosti jeho význam roste. „LPG ve formě čistého propanu dodávaného autocisternou do zásobníku může nahradit zemní plyn v případě domácností, ale i firem. A to se také aktuálně v hojné míře děje. Poptávka firem po záložním zdroji pro případ výpadku dodávek zemního plynu dokonce způsobila nedostatek zásobníků na trhu a možnosti opatřit si toto záložní řešení pro příští zimu jsou tak značně omezené,“ popisuje Ivan Indráček.
Až o 80 % nižší uhlíková stopa
BioLPG bylo v tomto i obou předchozích rocích dodáváno na trh výhradně z plnírny a distribučního centra společnosti Primagas v Horní Suché na Karvinsku, jež zásobuje přibližně šedesát čerpacích stanic na severní Moravě. „Letos v dubnu jsme na trh dodali dalších 45 tun bioLPG a motoristé v tu dobu na vybraných čerpacích stanicích tankovali palivo, které pocházelo téměř z poloviny z obnovitelných zdrojů. Uhlíková stopa bioLPG je asi o 80 procent nižší než u klasického fosilního LPG,“ uvádí Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Z dlouhodobého hlediska jde zatím samozřejmě o minoritní podíl. V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. Loni publikovaná studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“ předpokládá, že budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, by mělo být možné zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému z evropských zdrojů. „V příštím roce se předpokládá evropská produkce bioLPG o objemu asi 200 tisíc tun, což by teoreticky pokrylo celkovou spotřebu LPG v Česku. Do roku 2025 by to mělo být asi 500 tisíc tun. Dodavatelé LPG však zkoumají potenciál dalších obnovitelných alternativ,“ říká Jiří Karlík.
rDME z obnovitelných zdrojů je další cesta
Loni například začala v Německu fungovat první čerpací stanice s dimethyletherem z obnovitelných zdrojů (rDME), která poslouží automobilce Ford v rámci projektu na vývoj vozidel, jež budou moci místo nafty spalovat 100% dimethylether. „Vlastnosti rDME jsou velmi podobné vlastnostem LPG, takže může tvořit dvacetiprocentní až třicetiprocentní příměs LPG. Jeho výroba je jednodušší a potenciální objem produkce vyšší než u bioLPG, přitom vykazuje podobnou uhlíkovou úsporu,“ vysvětluje Jiří Karlík.
Největší evropští dodavatelé LPG – SHV Energy (v ČR vlastní společnost Primagas) a UGI International (v ČR vlastní společnost Flaga) – loni za účelem urychlení vývoje a produkce rDME zahájili spolupráci. Jejím výsledkem je první závod pro komerční produkci rDME. Vznikl ve Spojeném království a bude zásobovat domácnosti i firmy, které využívají LPG, protože nejsou připojeny k rozvodné síti zemního plynu. První komerční dodávky rDME se uskuteční na konci tohoto roku a v plánu je vyrábět 50 tisíc tun rDME ročně.