Od středy 1. 2. začal v Rusku platit dekret, který zakazuje dodávky ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. Zatím má platit pět měsíců. Rozhodnutí je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů (asi 1300 Kč) za barel ruské ropy přepravované po moři. Vyplývá to ze zprávy ČTK.

V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Nařízení přijaté v Moskvě zakazuje dodávky ruské ropy firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách „přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu“. Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.

Rozhodnutí však nebude mít prakticky žádný dopad. EU a Británie totiž na začátku prosince zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři a ropovod Družba, který zásobuje ruskou ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky, má výjimku.

Dekret se týká i ropných produktů. Cenový strop na ropné produkty by však měl vstoupit v platnost až 5. února, tedy stejný den, kdy začne platit zákaz dovozu ruské nafty do EU.

Analytici trhu s energiemi se vůči dopadům cenového stropu na ruskou ropu stavějí spíše skepticky. Zejména proto, že Moskva byla velkou část ropy dodávané po moři původně do Evropy schopna přesměrovat do Číny, Indie a Turecka. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už dříve řekl, že cenový strop na ruskou ropu neovlivní schopnost Ruska pokračovat ve speciální vojenské operaci, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu. Peskov také varoval, že opatření destabilizuje světový trh s energetickými surovinami.

Zvláštní zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška uvedl, že pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Zákaz dopadá na tankery, Česko má ale ruskou ropu z ropovodu Družba.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak tento měsíc uvedl, že příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 785 miliard Kč). Řekl také, že těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent.

Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) začátkem ledna odhadlo, že Moskva kvůli embargu na ruskou ropu v prosinci přicházela zhruba o 160 milionů eur (3,8 miliardy Kč) denně. Rusko však podle CREA na vývozu fosilních paliv stále vydělávalo odhadem 640 milionů eur (15,3 miliardy Kč) denně.