Dodávky ropy z Itálie pokryjí od roku 2025 potřeby České republiky, státní společnost Mero uzavřela dohodu s konsorciem firmy TAL na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). Skončí tím podle ČTK závislost země na ruské ropě.
Na návštěvě centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Projekt za 1,6 miliardy korun podle Fialy zvýší od začátku roku 2025 kapacity ropovodu pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Náklady na rozšíření ropovodu zaplatí Mero.
Ropovodem TAL proudí ropa z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu, odkud pokračuje do Česka ropovodem IKL. Další část ropy Česko nyní čerpá ropovodem Družba z Ruska.
Fiala uvedl, že tímto zásadním krokem se zbavíme závislosti na ruské ropě. Projekt TAL-PLUS by měl být dokončen už příští rok, tedy předtím, než začne platit zákaz dovozu ruské ropy, jehož odklad jsme jako Česká republika právě z důvodu potřeby navýšení kapacity v ropovodu TAL vyjednali.
Mero bude investovat modernizaci částí ropovodu
Mero má podle ředitele Jaroslava Pantůčka v příštích měsících a letech zajistit technické úpravy a modernizaci částí ropovodu, aby bylo možné jeho rozšíření. Firma se na tom dohodla s dalšími spolupodílníky ropovodu. „Projekt TAL-PLUS zásadně posiluje energetickou bezpečnost České republiky a zajišťuje jí nezávislost na ruské ropě,“ řekl Pantůček. Mero tím podle něj zároveň posílí svou pozici na evropském energetickém trhu.
Společnost počítá s investicemi 1,3 až 1,6 miliardy korun. Veškeré náklady bude podle Pantůčka hradit Mero, státu by tak žádné finanční závazky vzniknout neměly. V současnosti se podle firmy posuzují nabídky na dodavatele klíčových komponentů, zároveň pokračují projektové práce a upřesňování harmonogramu. Rozšíření ropovodu bude podle Pantůčka spočívat v zesílení proudění ropy v potrubí. Práce tak budou zahrnovat posílení čerpadel a dalších technických zařízení, což má urychlit průtok ropy.
Další možné investice v budoucnu budou podle šéfa Mera záviset na typu ropy, kterým budou chtít tuzemské rafinérie nahradit ruskou ropu. Podle toho by následně Mero mohlo rozhodnout o stavbě dalšího tanku, což by podle Pantůčka vyšlo na další půl až tři čtvrtě miliardy korun.
V Litvínově se bude zpracovávat jen neruská ropa
Jako velmi dobrou zprávu pro českou ekonomiku okomentoval dohodu generální ředitel koncernu PKN Orlen Daniel Obajtek. „Navýšení kapacity ropovodu TAL je zcela zásadní pro přechod ke zpracovávání neruské ropy, čímž bude významně posílena stabilita a bezpečnost Česka. My nyní připravujeme technologickou rekonfiguraci litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění tohoto ropovodu pouze neruskou ropu,“ řekl Obajtek. Společnost Orlen Unipetrol, která patří do koncernu, v Česku provozuje rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou.
Jediným vlastníkem Mera je prostřednictvím ministerstva financí stát. Firma je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi, kde společnost vybudovala 17 ropných nádrží se skladovací kapacitou téměř 1,7 milionu metrů krychlových.
