Pokud jde o ceny, trh s palivy byl v loňském roce volatilní, přičemž docházelo až k extrémům. O jeho stabilizaci se jakýmsi dohledem pokusila vláda. Domněnky o zneužití situace na trhu se však nepotvrdily a naštěstí se nenaplnil ani scénář, že by PHM bylo nedostatek. Rozkolísaní trhu má však jasného viníka. A ne jednoho. Trh čelí velkému tlaku a do budoucna se bude dále stupňovat. I přesto vše se spotřebitelé automobilů vzdát nehodlají, jen se bude měnit energie pohonu.
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) předpovídá, že velmi důležitým a strategickým palivem do roku 2035 zůstane jak automobilový benzin, tak motorová nafta, ale i letecký petrolej. V automobilových palivech se však bude pokračovat v další ekologizaci na základě nových cílů Evropské unie a v postupném zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů. „Pro nás to budou především kapalné biosložky v palivech včetně vyspělých biopaliv. Samozřejmě na čerpačkách bude v sortimentu paliv postupně docházet ke změně jejich mixu, k rozšiřování rychlodobíjecích elektrostojanů, plniček CNG a více bude vidět i vodík,“ predikuje tiskový mluvčí Václav Loula. Ostatně síť čerpacích stanic Orlen Benzina je jednou z prvních, která uvedla do provozu vodíkový plnicí stojan pro automobily, nákladní vozidla a autobusy. Stalo se tak v březnu na čerpací stanici v pražském Barrandově. Do roku 2030 chce provozovat už 28 vodíkových plnicích stanic.
Jak to bude s biopalivy
S ohledem na stále rostoucí význam potravin pro výživu dnešních i budoucích generací nebudou biopaliva první generace (vyráběná z olejnatých cukernatých či škrobnatých plodin) dlouhodobě perspektivní. V horizontu nejbližších pěti až deseti let bude pod tlakem emisí podpora přesměrována na biopaliva vyspělé generace (z odpadů) a jejich podíl se bude zvyšovat. Půjde o dražší technologie a o zdrojově složitou, náročnou surovinu. „Jejich podíl odhadujeme maximálně na tři procenta. Program použití biopaliv byl prioritně vytvořen jako náhrada drahé ropy, pomoc zemědělství a rozvoji venkova, využití obnovitelných zdrojů a snížení emisí,“ připomíná Václav Loula. Zejména obnovitelné zdroje a emise platí stále. Použití biopaliv bylo automobilovým průmyslem schváleno. Jde o důležitou část ekologizace dnešních fosilních kapalných paliv, a proto se první generace ještě nějakou dobu udrží. Bude ji doprovázet silný zájem právě o nízkoemisní biosložky.
Výroba a prodej kapalných paliv stále představuje nosnou částí byznysu, proto je jedinou cestou použít zase kapalné biosložky jako obnovitelný zdroj a s co nejlepší emisní stopou. Biopaliva vyšších generací, respektive z odpadů, z odpadních živočišných tuků, rostlinných odpadů, dřevní hmoty, plastů a podobně, i když dostanou legislativně i ekonomicky nějaká ekologická zvýhodnění a podporu, jsou z pohledu technologií velmi náročná na výrobu a napjaté může být i zdrojové zajištění surovin. „To bude disponibilní zdroje k použití výrazně omezovat. Rafinerie, která uspěje a bude tyto technologie mít, si zajistí další budoucnost,“ sděluje Václav Loula.
Na trhu bude více druhů alternativních paliv
Motory v dopravě čeká v budoucnu symbióza více druhů pohonů a energie. Vzhledem ke stavu, složení a velikosti vozového parku a faktu, že automobilový průmysl zainvestoval i do moderních benzinových i vznětových motorů, budou fosilní paliva minimálně do roku 2035 stále dominantní. Tato strategická paliva tedy mají do dalších 15 až 20 let i perspektivu a projdou další ekologizací. Určitě sem patří také syntetická paliva pro určitý podíl spalovacích motorů. Do ekologie zainvestoval i petrolejářský průmysl (odsíření paliv, biosložky v palivech, technologie AdBlue na čerpačkách pro snížení emisí NOx, aditivovaná paliva). Pro vybrané druhy doprav se mohou stát syntetická nízkouhlíkatá paliva tím pravým. „Předpokládáme, že se nacházíme v tržní ekonomice a že v Evropské unii funguje konkurenční hospodářská soutěž bez zákazových forem. Proto by spalovací motory se syntetickými palivy měly mít své místo na trhu,“ uvádí Václav Loula. Ostatně finálně rozhoduje zákazník. Nákladní, kamionová doprava, těžká technika, vozidla integrovaného záchranného systému, vojenská technika, technologické dopravy v zemědělství a stavebnictví, lodní doprava budou používat výkonné spalovací motory. Totéž platí i pro leteckou dopravu a palivo – letecký petrolej, kde by mohla najít uplatnění i syntetická paliva.
V nabídce budou samozřejmě i další alternativy, které budou tvořit syntetická nízkouhlíkatá kapalná paliva, LPG, CNG, LNG, elektřina a vodík. Ekologická cesta alternativních pohonů v dopravě je světový trend, ale nebude o jednom palivu. Této kategorii pohonů včetně syntetických paliv nelze, hlavně z ekologických i ekonomických důvodů v dopravě, bránit. Jedná se o trend. A je zatím velkou otázkou, jak bude právě u alternativních pohonů definováno soutěžní prostředí, dotace, veřejná podpora či daně a jak se bude vyvíjet ekonomika a životní úroveň obyvatelstva. Určitě bude na trhu více druhů alternativních paliv. Tomu bude odpovídat i nabídka alternativ u čerpacích stanic. Vedle již standardů CNG a dobíjení, které se budou dále rozšiřovat, bude postupně přibývat vodík.
Elektromobily zatím na spotřebu paliv mít vliv nebudou
V případě elektromobility je viditelná perspektiva především v malých užitkových nebo spotřebních autech do měst a nejbližšího okolí. „Dále dávají smysl v hromadné dopravě osob ve městech. Pro delší vzdálenosti se uplatní i hybridní pohony. Dovedeme si představit, že ve vzdálenějším horizontu kolem roku 2045 až 2050 by vodík mohl být i v každém lepším autě,“ vyjmenovává Václav Loula. Všechny osobní automobily vyšší třídy by kolem roku 2050 mohly být vodíkové s palivovými články. Z pohledu emisí je vodík bezkonkurenčně nejlepší. Dojezd vodíkových aut je srovnatelný s dojezdem třeba současných benzinových automobilů a plnění stlačeným vodíkem trvá řádově minuty. V souvislosti s trendem městských bezemisních zón bude další použití v městských autobusech a taxíkách. Týkat se bude rovněž železniční a letecké dopravy. Svoji roli v dopravě bude dál hrát i zkapalněný zemní plyn a určitý podíl dosáhne také bioplyn.
I podle Ivana Indráčka, předsedy představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR, do roku 2030 nedojde na poli mixu využívaných PHM k zásadní změně. „Ačkoliv lze očekávat růst prodejů elektromobilů, na celkovou spotřebu kapalných paliv to nebude mít zásadní vliv. Co bude po tomto roce, je otázkou. Vůle vedení Evropy a řady členských států v podobě příklonu k jakékoliv čisté i nečisté elektromobilitě je zřetelná. Ale jde o přístup ignorující fyzikální, technickou i ekonomickou realitu, a proto si dovedu představit, že dojde k určitým korekcím,“ odhaduje. Stačí si porovnat dnešní situaci na trhu s minulým nadšením pro zemní plyn nebo palmová biopaliva.
Spotřebitelé svému motoru dopřávají
V případě PHM společnost Čepro, podle specialisty marketingu a komunikace Marka Rolla, v loňském roce nabídla dvě novinky: ve velkoobchodu naftu s 15% příměsí HVO a pro velkoobchodní a karetní zákazníky možnost nákupu paliv s bezemisním certifikátem. Také její zástupci jsou přesvědčeni, že v budoucnu poroste zájem o syntetická paliva a jejich využití. V posledních letech roste i poptávka po prémiových palivech, byť v loňském roce v určitém období stagnovala, kvůli vývoji na celém trhu ze známých geopolitických příčin. „Do toho vidíme, že řidiči sledují vlivy aditivovaných produktů na chod svých vozidel, vnímají jejich šetrnost vůči palivovému systému a bezporuchovému chodu vozidel. Jedná se spíše o konzervativnější typy zákazníků, kteří chtějí dopřát motoru svého auta co nejlepší palivo, ale i tací jsou,“ dodává Marek Roll.
Spotřebu nafty ovlivnila inflace
Za rok 2022 dosáhla celková spotřeba pohonných hmot 8,228 mld. litrů (6 763 tis. tun), to je o 2,1 % více než v roce 2021. Rozhodující podíl tvoří motorová nafta (76,5 %), která je třikrát vyšší oproti automobilovému benzinu. Pětiprocentní růst na 2,1 mld. litrů zaznamenal benzin, spotřeba motorové nafty se zvedla o 1,2 % na 6,1 mld. litrů. Vyplývá to z dat ČAPPO. Největší poptávka po pohonných hmotách byla loni na jaře, kdy ceny paliv po vypuknutí ruské invaze na Ukrajině dosahovaly k 50 Kč za litr. V závěru roku už se ale prodávaly kolem 37 Kč za litr.
Podle Václava Louly spotřebu motorové nafty vedle vysoké ceny ovlivňovala i stagnace nebo jen mírný nárůst výkonů v řadě odvětví náročných na spotřebu nafty, výkonů veřejné nákladní dopravy, mezinárodní kamionové dopravy, nebo mírný růst průmyslové výroby. Celkem pět měsíců v roce 2022 byla spotřeba nafty nižší než v roce 2021 v rozsahu od dvou až do 12 %. Nárůst spotřeby PHM za rok 2022 úzce koresponduje s makroekonomickým ukazatelem HDP, který v daném období vykázal nárůst 2,4 %.
————-
Ivan Indráček: „Rok 2022 byl velmi divoký.“
Cenové výkyvy, které jsme dříve považovali za extrémní, byly v loňském roce viditelné i v těch klidnějších dnech a týdnech. Denní změna na úrovni vysokých desetihaléřů až korun se stala téměř standardem. Zažili jsme i období, kdy vůbec nešlo o cenu, ale o samotnou dostupnost zboží. Za pozitivní legislativní změnu vnímám zrušení povinného přimíchávání biopaliv první generace. Obchodníci tím získali motivaci hledat pro snižování emisí jiné a do budoucna i efektivnější cesty.
Ivan Indráček, předseda představenstva, SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR
————-
Automobilové benziny vykázaly růst 5,1 %
Celkový objem dodávek automobilových benzinů na trh ČR za rok 2022 dosáhl 1 592 tis. tun (2 109 mld. litrů). Proti roku 2021 (1 515 tis. tun, 2 007 mld. litrů) vykázaly nárůst o 5,1 %. Oproti necovidovému roku 2019 (2 140 mld. litrů) byla spotřeba automobilových benzinů za rok 2022 stále nižší o 1,5 %. Podle údajů za rok 2022 dosahovala průměrná měsíční spotřeba automobilových benzinů v ČR 176 mil. litrů.
Vývoj jejich spotřeby v roce 2022 byl poznamenán i nižší výkonností ekonomiky a vysokými náklady na energie, bydlení a potraviny. Ukazatel HDP ovlivňuje růst výdajů domácností na dopravu zhruba ze 40 %. Spotřebitelé méně cestovali v rámci individuální motorizace, a to jak turistické, tak v řadě odvětví i do zaměstnání. Služební cesty podnikových flotil byly rovněž omezeny. Z pohledu dalšího vývoje se spotřeba automobilových benzinů vrátila k růstu pouze v září o pět procent, v listopadu o dvě procenta a v prosinci o 9 %.
Spotřeba motorové nafty stoupla lehce nad procento
Celkový objem dodávek motorové nafty na trh ČR za rok 2022 dosáhl 5 171 tis. tun (6 120 mld. litrů). Oproti roku 2021 (5 112 tis. tun, 6 050 mld. litrů) stoupla spotřeba o 1,2 %. Spotřeba nafty byla v roce 2022 dokonce vyšší než v necovidovém roce 2019, a to o tři procenta. Podle údajů za rok 2022 dosáhla průměrná měsíční spotřeba motorové nafty v ČR 510 mil. litrů.
K výraznému snížení spotřeby motorové nafty došlo ve 3. čtvrtletí 2022, kdy byl v jednotlivých měsících pokles v rozsahu 9 až 12 %. Za celé 2. pololetí 2022 (odpovídá to i vývoji HDP, poklesu tuzemské spotřeby, poklesu výkonnosti řady odvětví a vysoké ceně pohonných hmot) byla spotřeba nafty 3 146 mld. litrů, tedy jen o 5,7 % vyšší než v 1. pololetí 2022. Opět se potvrdilo, že rozhodujícím faktorem pro vývoj spotřeby pohonných hmot je vývoj ekonomiky a potřeba mobility, jak u osobní individuální dopravy, veřejné dopravy osob, tak v řadě průmyslových odvětví, stavebnictví, zemědělství a veřejné nákladní dopravy, tedy odvětví náročných na spotřebu motorové nafty.
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz, článek vyšel ve Speciálu Čerpačka Jaro 2023.
