Budoucnost unijní konkurenceschopnosti, snižování administrativní zátěže firem, či elektronické ohlašování vysílaných pracovníků a konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. To byla hlavní témata zasedání Rady pro konkurenceschopnost, které se uskutečnilo ve čtvrtek 28. listopadu v Bruselu. Českou delegaci vedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Jedním hlavních témat zasedání byla diskuze o budoucnosti unijní konkurenceschopnosti v reakci na zprávu Enrica Letty o vnitřním trhu a Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Ministr průmyslu a obchodu Vlček během diskuze zdůraznil klíčové body, které Česká republika považuje za nezbytné pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti EU. „Jsme přesvědčeni, že základem konkurenceschopnosti je vnitřní trh. Stále však vidíme nevyužitý potenciál pro jeho prohloubení a odstranění zbývajících bariér pro volný pohyb, především v oblasti služeb. Podporujeme, aby Evropská komise předložila novou horizontální strategii pro vnitřní trh, která bude dostatečně konkrétní a bude obsahovat specifické návrhy opatření. Při přípravě této strategie by Komise měla úzce spolupracovat s členskými státy,“ uvedl ministr Vlček.
Rostoucí množství pravidel brzdí podnikání
Zástupci členských států následně diskutovali o zlepšování unijní regulace, mimo jiné v návaznosti na návrhy obsažené v Draghiho zprávě. Ministři se zaměřili na klíčové otázky, jako je snižování administrativní zátěže či lepší využívání již existujících nástrojů pro efektivní regulaci během celého legislativního procesu. Ministr Vlček v této souvislosti zdůraznil: „Rostoucí množství pravidel škodí konkurenceschopnosti a brzdí podnikání. Je proto nezbytné, aby byla legislativa jasná, konzistentní, předvídatelná a snadno přístupná.“
Jednotné nástroje pro lepší efektivitu
Na jednání byl představen také nový návrh nařízení k jednotnému elektronickému prohlášení pro vysílání pracovníků do jiných členských států EU. Cílem je sjednotit a zjednodušit proces ohlašování vysílání pracovníků, což by mělo výrazně snížit administrativní zátěž firem a zároveň přispět k hlubší integraci a lepšímu fungování vnitřního trhu. „Současný systém pro vysílání pracovníků je roztříštěný, což představuje problém pro mnoho evropských podniků, které dlouhodobě na potřebu zjednodušení upozorňují. Tento návrh tedy považujeme za krok správným směrem,“ říká k návrhu ministr Vlček. V ČR funguje elektronické ohlašování vyslaných pracovníků od letošního července.
O zákazu prodeje aut se spalovacími motory pojďme debatovat dříve
Na zasedání byla rovněž diskutována konkurenceschopnost automobilového průmyslu, přičemž ministr Vlček společně se svým italským protějškem Adolfem Ursem představil společný poziční dokument. Česko a Itálie jakožto autoři podpoření Bulharskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem a Slovenskem, v něm vyzývají k dřívějšímu zhodnocení reálnosti naplnění cíle zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Upozornili také na potřebu akutního řešení hrozby pokut za neplnění emisního cíle platného pro rok 2025. „Je jednoznačně nezbytné přijmout taková opatření, která zamezí kontraproduktivnímu sankcionování automobilek za rok 2025. Musíme evropskému automobilovému poskytnout více času na adaptaci, abychom neohrozili jeho už tak křehké postavení na globálním trhu,“ říká v této souvislosti ministr Vlček.