Evropský trh čerpacích stanic stojí před největší proměnou ve své historii, jak ukazuje loni publikovaná rozsáhlá studie The future of gas stations in Europe, kterou zpracovala konzultační společnost Sia Partners. Studie je stále relevantní, zejména proto, že pracuje s dlouhodobými trendy, regulatorními scénáři a strukturálními změnami trhu, které se v posledním roce nijak zásadně nezměnily. Naopak – řada předpokladů studie se začíná v praxi potvrzovat.
Studie analyzuje vývoj sektoru do roku 2050 a její závěry jsou pro majitele a provozovatele čerpacích stanic jasné, i když nepříjemné: bez zásadní změny byznys modelu zmizí v Evropě během následujících 25 let přibližně dvě třetiny čerpacích stanic.
Podle Sia Partners fungovalo v Evropě (EU včetně Velké Británie) v roce 2022 zhruba 119 tisíc čerpacích stanic. Do roku 2050 by se jejich počet měl snížit na přibližně 41 tisíc, tedy o 66 %. V některých zemích, jako je Belgie, Německo nebo Dánsko, se očekává pokles dokonce kolem 70 %. Česká republika se podle modelu studie pohybuje blízko evropského průměru s poklesem zhruba o 65 %.
Nejde přitom o vzdálenou hrozbu, ale o trend, který už dnes probíhá – počet čerpacích stanic v Evropě klesá více než deset let a energetická transformace tento vývoj dále urychluje.
Objem prodaných paliv klesne o dvě třetiny
Zásadním problémem přitom není pouze nástup elektromobility. Studie ukazuje, že do roku 2050 klesne celkový objem prodaných paliv v Evropě o zhruba dvě třetiny. Čerpací stanice tak budou prodávat méně než třetinu objemu paliv oproti roku 2022. Spalovací motory v osobních autech se do poloviny století propadnou pod hranici 25 % vozového parku a ani nákladní doprava, která je dnes pro mnoho provozovatelů klíčovým zdrojem obratu, tento vývoj nezvrátí. Spotřeba paliv v segmentu těžkých a středních nákladních vozidel má podle studie klesnout přibližně o polovinu, a to i při zapojení nízkouhlíkových paliv.
Pomůže zvrátit scénář zákaz spalovacích motorů?
Autoři studie se zabývali i scénářem, kdy by Evropská unie odložila zákaz prodeje nových vozidel se spalovacím motorem z roku 2035 na rok 2040. Výsledek je však pro provozovatele spíše varováním než nadějí. Odklad by sice zpomalil tempo poklesu počtu čerpacích stanic, ale nezměnil by směr vývoje. Jinými slovy – šlo by o oddálení problému, nikoli o jeho skutečné řešení.
Zvyk „jezdit tankovat“ časem zmizí
Velmi důležitým a často podceňovaným faktorem je změna chování zákazníků. Řidiči elektromobilů a plug-in hybridů nenahrazují klasické tankování jiným druhem pravidelných návštěv čerpacích stanic. Většina nabíjení probíhá doma nebo v práci, a čerpací stanice tak přicházejí o pravidelný kontakt se zákazníkem, který byl po desetiletí samozřejmostí. Na rozdíl od minulých technologických změn tentokrát mizí samotný zvyk „jezdit tankovat“.
Studie Sia Partners proto otevřeně konstatuje, že bez hluboké transformace většina čerpacích stanic nepřežije. Budoucnost podle ní neleží v jedné energii, ale v kombinaci různých zdrojů, služeb a nových rolí čerpací stanice v každodenní mobilitě. Zásadní roli budou hrát nepalivové příjmy, práce se zákaznickou zkušeností, digitalizace a schopnost vytvořit ze stanice místo, kam má smysl se zastavit i bez nutnosti tankovat.
Trendům se hráči v ČR přizpůsobují
Tyto trendy přitom nejsou jen teoretické. Už dnes je vidíme i na českém trhu. Největší síť čerpacích stanic v tuzemsku, Orlen, systematicky rozšiřuje nabídku služeb nad rámec tradičního prodeje paliv. Ve spolupráci s maloobchodní sítí Coop otevřela první plně automatizovanou prodejnu 24/7, kde si zákazníci mohou kdykoli bez obsluhy natankovat, nakoupit potraviny nebo základní sortiment. Tento koncept reaguje na změnu chování zákazníků, kteří očekávají dostupnost služeb kdykoli, bez ohledu na denní dobu. Orlen zároveň testuje i méně tradiční doplňkové služby, například samoobslužné automaty na pizzu nebo prádlomaty, které mají využít čas, kdy zákazník na stanici tráví delší dobu. Jde o typický příklad snahy zvýšit hodnotu zastávky a vytvořit další zdroj příjmů tam, kde samotné palivo už růst nepřinese.
Transformace do mobilitních hubů
Podobný vývoj je patrný i v zahraničí. Maďarský MOL dlouhodobě rozvíjí koncept Fresh Corner založený na kvalitním občerstvení a kávě, který v některých lokalitách funguje i mimo samotné čerpací stanice. V Polsku či Rakousku se na čerpacích stanicích objevují partnerské gastronomické koncepty známých značek a v severských zemích se stanice stále častěji mění v energetické a mobilitní huby kombinující tradiční paliva, rychlé dobíjení elektromobilů a další služby.
Studie Sia Partners zároveň popisuje vývoj čerpacích stanic od jednoduchého „palivového“ modelu až k integrovaným, datově řízeným a vysoce automatizovaným energetickým a servisním hubům. Právě tyto vyšší formy čerpacích stanic, kombinující energii, služby, retail a technologie, považují autoři za jediný dlouhodobě životaschopný směr.
Hlavní poselství studie je přitom velmi přímočaré: budoucnost čerpacích stanic neleží v samotném palivu, ale ve službách, zákazníkovi a schopnosti změnit roli stanice v každodenní mobilitě. Nejde o to, zda tato změna přijde, ale kdo ji začne řešit včas – a kdo bude nucen z trhu odejít.
Zdroj: Sia Partners – The future of gas stations in Europe (3/2025)
Související články:
Benzín a naftu v Česku lidé natankují každých 20 km. Další čerpačky porostou jen na nových komunikacích
One by Allegro míří s výdejními boxy na čerpací stanice Orlen
Orlen se připravuje na budoucnost: partnerskou spolupráci v dobíjecí infrastruktuře nahradí vlastním řešením
Společnost MOL otevřela novou čerpací stanici ve Vamberku