Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech výrazně zdražily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě a růst cen ropy na světových trzích. Nejvíce zdražila nafta, jejíž průměrná cena během týdne vzrostla o více než dvě koruny na zhruba 35,10 Kč za litr.
Podle údajů společnosti CCS, které zveřejnila ČTK, zdražil také benzin Natural 95, jehož průměrná cena se zvýšila asi o 1,2 koruny na přibližně 34,70 Kč za litr.
Růst cen souvisí především s obavami z omezení dodávek ropy z oblasti Perského zálivu, která patří mezi klíčové regiony světové produkce. Analytici přitom nevylučují, že pokud napětí v regionu přetrvá nebo se dále vyhrotí, mohou ceny pohonných hmot v následujících týdnech dál růst.
Ceny paliv v Česku reagují hlavně na vývoj ceny ropy na světových trzích. V případě krátkodobého geopolitického napětí trh rychle reaguje, ale nemělo by dojít k dramatickému skoku cen. Zásadní růst by nastal až při omezení dodávek nebo výrazného narušení dopravy ropy.
Čerpací stanice nezneužívají situace a bezdůvodně nenavyšují marže
Podle Ivana Indráčka, předsedy představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR, začala cena pohonných hmot, zejména v souvislosti s děním kolem Íránu, pomalu růst už v půli ledna. Do konce ledna vzrostly nákupní ceny benzínu pro čerpací stanice v cenách bez DPH o 1,40 Kč, ale na pumpách se projevily průměrným růstem o 50 haléřů. U nafty byl růst vyšší, nákupní ceny vzrostly o 1,70 Kč, pumpy zdražily o 80 haléřů. Už na konci února se tak marže čerpacích stanic dostaly asi na polovinu dlouhodobého průměru. Po začátku ozbrojeného konfliktu, tedy během víkendu 28.2. se řada motoristů začala předzásobovat a do pondělí v podstatě došlo k vykoupení zásob na čerpacích stanicích.
„Počínaje úterkem třetího března začaly nákupní ceny pohonných hmot, zejména nafty, dramaticky růst. Toto zdražení musí čerpací stanice samozřejmě obratem promítat do svých prodejních cen. Aby si mohl každý udělat obrázek o reálnosti cen, můžeme uvést aktuální nákupní ceny pro čerpací stanice od hlavních dodavatelů zboží na český trh. Benzín pumpy aktuálně nakupují (včetně daně) 34,30 – 34,60 Kč, naftu za 37,40 – 39,30 Kč. V obou případech jde o cenu, za kterou je zboží naloženo na přepravní cisternu ve skladu. Je k ní tedy třeba ještě připočítat náklady na přepravu zboží, veškeré mzdové a provozní náklady čerpačky a také nějaký zisk. Nejde o žádná tendenční data, ale o veřejně přístupné informace, které lze snadno ověřit,“ dodává k cenám a maržím Ivan Indráček.
Kontrola marží není cesta
K avizované kontrole marží čerpacích stanic, kterou ohlásilo Ministerstvo financí prostřednictvím tiskové zprávy Ivan Indráček konstatuje, že rozumí tomu, že ministerstvo hledá cesty, jak uklidnit veřejnost a přesvědčit ji, že ceny na čerpacích stanicích nepřekračují odůvodněnou výši: „Nicméně k takovému kroku bohatě postačuje, aby si jednou denně sedl jeden úředník Ministerstva financí k počítači a z veřejných zdrojů si stáhl ceny z Rotterdamu, velkoobchodní ceny od hlavních dodavatelů na českém trhu a průměrnou prodejní cenu na čerpacích stanicích. Během půl hodiny může zhodnotit, jestli dodavatelé nebo čerpací stanice nezneužívají situace. Požadovat po 3.000 čerpacích stanic zasílání dat je zcela zbytečné a neefektivní.“ Podobnou situaci podle něj celý segment čerpacích stanic zažíval po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu. I tehdy byl zaveden několikaměsíční cenový monitoring, jehož jediným výsledkem bylo konstatování, že trh čerpacích stanic v Česku funguje dobře a neumožňuje soutěžitelům dopouštět se cenových excesů.


