Chytrá mobilita vstupuje do fáze, kdy přestává být doménou technologických experimentů a marketingových vizí. V následujících letech má zásadně proměnit způsob, jakým města plánují dopravu, veřejný prostor i každodenní fungování. To, co ještě nedávno vznikalo jako pilotní projekty, se postupně propojuje do ucelených systémů a začíná ovlivňovat strategická rozhodnutí samospráv, říká Smart Mobility Report 2026.
Doprava se tak posouvá z operativního tématu do roviny dlouhodobé infrastruktury, která bude mít přímý dopad na kvalitu života ve městech. „Výhledy pro rok 2026 a další období ukazují, že chytrá mobilita už nebude vnímána izolovaně. Stále více se propojí s energetikou, urbanismem i klimatickými cíli. Města budou nucena řešit mobilitu jako celek, nikoli jako soubor jednotlivých opatření,“ říká Michal Holoubek z oddělení product managementu společnosti VARS BRNO.
Data a umělá inteligence jako základ budoucího řízení dopravy
Jedním z hlavních trendů nadcházejících let má být proměna práce s dopravními daty. Nestačí je pouze sbírat, klíčová bude schopnost je vyhodnocovat, kombinovat a využívat k predikci. Umělá inteligence má postupně převzít roli nástroje, který městům umožní lépe porozumět dopravnímu chování a řídit provoz v reálném čase.
Očekává se, že města budou investovat do datových platforem propojujících dopravu s dalšími městskými systémy. Díky tomu bude možné přizpůsobovat řízení křižovatek, tras veřejné dopravy nebo dopravních omezení aktuální situaci. Doprava se tak bude vyvíjet směrem k flexibilní službě, která se dokáže přizpůsobit změnám v chování obyvatel i neočekávaným událostem.
Mobility-as-a-Service jako přirozená volba pro obyvatele měst
Způsob, jakým se lidé budou ve městech pohybovat, má projít zásadní změnou. Do popředí se dostane dostupnost a jednoduchost, nikoli vlastnictví dopravního prostředku. Koncept Mobility-as-a-Service má v příštích letech propojit veřejnou dopravu se sdílenými službami do jednotného ekosystému, který nabídne plynulý pohyb po městě bez nutnosti kombinovat několik aplikací či platebních systémů.
Michal Holoubek, VARS Brno
„Tento posun bude klást nové nároky na roli měst i veřejné dopravy. Samosprávy budou muset nastavit jasná pravidla spolupráce se soukromými provozovateli a zajistit, aby integrované služby skutečně doplňovaly veřejný systém, nikoli jej oslabovaly. Výsledkem má být efektivnější doprava s menší závislostí na individuální automobilové dopravě,“ říká Michal Holoubek.
Autonomní technologie jako postupný, nikoli skokový vývoj
Autonomní mobilita zůstává důležitým tématem, její nástup ale bude podle výhledů spíše evoluční než revoluční. V příštích letech se bude více prosazovat tam, kde přináší jasnou přidanou hodnotu – například v městské logistice, na pevných trasách hromadné dopravy nebo v technických službách měst. Masové rozšíření autonomních osobních vozidel zůstává spíše dlouhodobým cílem.
Klíčovou roli v tomto vývoji má sehrát inteligentní infrastruktura. Silnice, křižovatky i parkovací systémy se budou stále více měnit v aktivní prvky dopravního systému, které komunikují s vozidly a pomáhají řídit provoz. Právě propojení vozidel a infrastruktury má být jedním z předpokladů bezpečného rozvoje autonomie.
Důvěra, regulace a řízení jako rozhodující faktory
Technologie samy o sobě úspěch chytré mobility nezajistí. Rozhodující bude způsob, jakým města nastaví pravidla, kompetence a dlouhodobé cíle. Otázky práce s daty, jejich zabezpečení a transparentnosti budou mít zásadní vliv na důvěru veřejnosti. Bez ní se chytrá mobilita nemůže stát běžnou součástí každodenního života.
„Zároveň se ukazuje, že klíčovým prvkem bude komunikace s obyvateli. Města budou muset srozumitelně vysvětlovat, jaké přínosy chytrá mobilita přináší a proč jsou některá opatření nezbytná. V následujících letech se tak smart mobility bude formovat nejen jako technologický trend, ale jako společenská dohoda o tom, jak má městská doprava fungovat,“ dodává Michal Holoubek.