Vláda by mohla již na některém z nejbližších jednání rozhodnout o zrušení cenové regulace pohonných hmot a zároveň vrátit spotřební daň z motorové nafty na původní úroveň 9,95 Kč za litr. Vyplývá to z informací sdružení čerpacích stanic (SČS) – Unie nezávislých petrolejářů.
Podle informací, které nám zaslalo Ministerstvo financí, si ministerstvo situaci průběžně a pečlivě sleduje. „Pravidelně vyhodnocujeme vývoj cen ropy na světových trzích, bezpečnostní situaci na Blízkém východě i opatření, která přijímají okolní státy. Na základě těchto informací pracujeme s několika možnými scénáři,“ uvádí Gabriela Krušinová z odboru Vztahy s veřejností a institucemi. Potvrzuje, že vláda o dalším postupu rozhodne na svém nejbližším jednání.
Regulace cen i snížení daně byly zavedeny letos na jaře jako reakce na dynamický růst cen pohonných hmot. Jejich případné ukončení by podle odborníků znamenalo návrat trhu do standardního režimu bez přímých zásahů státu.
Okolní státy přistoupily k různé míře regulace. V Německu spolková vláda zrušila dočasně část energetické daně z paliv, která tvořila zhruba 4,10 Kč na litru benzinu a nafty. Prvního července se ale energetická daň opět vrací a němečtí zákazníci tak musí počítat se zvýšenými cenami pohonných hmot.
Spory o dopady regulace přetrvávají
Navzdory očekávanému konci regulace tím však téma nekončí. Podle SČS lze očekávat pokračování sporů o náhradu škod, které mohly vzniknout v důsledku nuceného prodeje paliv pod nákupními cenami. Zároveň se připravuje podání k Ústavnímu soudu, které má napadnout zákon umožňující cenovou regulaci.
Debata mezi státem a zástupci trhu se dlouhodobě vede zejména o to, jaký dopad měla regulace na konečné ceny pro motoristy. Ministerstvo financí opakovaně uvádí, že zásah vedl k výrazné úspoře – podle jeho odhadů řidiči ušetřili stovky korun na jednu nádrž a ceny jsou nižší, než by byly bez regulace.
Odlišné interpretace dat
Zástupci nezávislých petrolejářů tuto interpretaci zpochybňují. SČS v této souvislosti odkazuje na vlastní analytické materiály, které vycházejí z veřejně dostupných dat, například z cenových statistik CCS nebo indexových cen společnosti Čepro. Na jejich základě sdružení nabízí alternativní pohled na vývoj cen i marží v době regulace na stránce Malže | SČS.
Podle SČS přitom nejsou k dispozici kompletní data z cenového monitoringu státu. Ministerstvo financí zveřejnilo detailnější výstupy jednorázově v březnu, další data zatím veřejně publikována nebyla.
Návrat k tržnímu prostředí
Očekávané zrušení regulace by znamenalo návrat k běžnému fungování trhu, kde vývoj cen pohonných hmot ovlivňují především ceny ropy na světových trzích, kurz koruny a konkurenční prostředí mezi distributory a čerpacími stanicemi.
Další vývoj cen tak bude záviset především na externích faktorech. Současně lze očekávat, že otázka oprávněnosti státních zásahů a jejich dopadů na trh zůstane předmětem odborné i právní diskuse.





