Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) hodnotí první rok s koronavirovou pandemií. Za rok 2020 dosáhla celková spotřeba pohonných hmot 7,66 mld. litrů, to je o šest procent méně než v roce 2019. Výraznější byl pokles u automobilových benzinů, jeho spotřeba klesla za hodnocené období o 9,2 % a u motorové nafty o téměř pět procent (4,7 %). Nejvýraznější propad poptávky automobilových pohonných hmot byl v dubnu 2020, automobilové benziny klesly o 32 % a motorová nafta o 20 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Celosvětová pandemie vedla i k dramatickému omezení mezinárodní letecké dopravy. V ČR došlo k propadu spotřeby leteckého petroleje meziročně o 67 %.
Ukončení nouzového stavu na konci května, postupné uvolňování restrikcí a pomalé zlepšování ekonomické kondice v řadě odvětví vedlo k mírnému nárůstu poptávky po benzinech až v letních měsících (červenec – září ), proti stejnému období loňského roku to byl nárůst o dvě procenta. Ovlivněna byla i domácí spotřeba individuální turistikou v letních měsících. U nafty se zvýšená poptávka projevila až v září, a to o tři procenta. „Výpadek prodeje automobilových benzinů za první pololetí, jež činil 14 procent, se podařilo za třetí čtvrtletí mírně snížit na celkový roční propad 11 procent,“ říká Václav Loula, tiskový mluvčí ČAPPO. U nafty se propad za 1. pololetí ve výši sedmi procent podařilo snížit na celkový roční propad o 4 % proti roku 2019. Pokles poptávky po pohonných hmotách úzce koresponduje s makroekonomickým ukazatelem HDP za rok 2020, který vykázal pokles o 5,6 % .
Automobilové benziny poklesly o 11 procent
Celkový objem dodávek automobilových benzinů na trh ČR za rok 2020 dosáhl 1468 tis. tun (tj. 1,957 mld. litrů ) proti stejnému období roku 2019 (1616 tis. tun tj. 2,155 mld. litrů) vykázal pokles o 9,2 % (index 90,8 %). Hlavní důvodem poklesu poptávky bylo vyhlašování nouzových stavů z cílem zabránit šíření koronaviru, a s tím úzce související přijímaná opatření s negativním dopadem do ekonomiky, a tedy i spotřeby pohonných hmot. I když došlo od poloviny ledna k výraznému snížení cen pohonných hmot v rozsahu 4 až 6 Kč za litr, byl tento cenový pozitivní faktor zcela eliminován jiným závažným faktorem, a to nouzovým stavem a v jeho důsledcích pak poklesem výkonnosti ekonomiky. „Především pak je nutné zdůraznit ty rozhodující vlivy, jakými byly omezení volného pohybu osob, kdy byla prakticky zastaveno domácí rekreační turistika, omezena byla rovněž některá průmyslová odvětví, například výroba osobních automobilů, utrpěla i osobní veřejná doprava a částečně i nákladní doprava,“ připomíná Václav Loula. V příhraničních regionech z důvodů uzavření hranic docházelo často k vyšším propadům prodejů pohonných hmot u čerpacích stanic, místy o více jak 60 %. Některé tyto stanice pak byly dočasně uzavřeny.
Z celoročního pohledu se růst poptávky ve spotřebě automobilových benzinů projevil pouze v letních měsících červenec, srpen a v září. Pro ilustraci, v září, kdy nebyl nouzový stav, byla měsíční spotřeba automobilových benzinů v ČR 188 mil. litrů, zatímco v dubnu v nouzovém stavu to bylo jen 124 mil. litrů. Měsíční průměrná spotřeba nafty v ČR v kovidovém roce 2020 dosáhla 475mil. litrů. V roce 2019 to bylo měsíčně téměř 500mil. litrů. K určitému zlepšení ve spotřebě motorové nafty došlo pouze v září (nárůst o dvě procenta). Další spotřebu ovlivnila druhá vlna pandemie. V období říjen až prosinec 2020 byla spotřeba nafty v ČR stále o tři až šest procent nižší než v roce 2019.
Motorová nafta klesla o čtyři procenta
Celkový objem dodávek motorové nafty na trh ČR dosáhl za rok 2020 4 789 tis. tun (tj. 5,701 mld. litrů). Proti stejnému období roku 2019 (5 025 tis. tun, tj. 5,982 mld. litrů) klesla meziročně spotřeba o 4,7 % (meziroční index 95,3 %). „Pokles spotřeby nafty byl oproti benzinům nižší především z důvodů mezinárodní kamionové dopravy a veřejné nákladní tuzemské dopravy pro zajištění zásobování trhu důležitými komoditami,“ vysvětluje Václav Loula. Podílel se na tom také integrovaný záchranný systém, především pak hasiči a armády při zajišťování ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků. Vývoj v poklesu spotřeby nafty byl ovlivněn poklesem ekonomiky. Vývoj ukazatele HDP má 80% vliv na spotřebu nafty. Ta od poloviny března, v dubnu, v květnu a částečně i v červnu byla citelně ovlivněna poklesem přepravních výkonů v důsledku řady omezení v průmyslové výrobě, stavebnictví, omezení ve veřejné silniční osobní dopravě a dalších odvětvích náročných na spotřebu nafty. V individuální osobní dopravě s dieselovým pohonem se také projevil nouzový stav a omezený pohyb osob.
Pandemie výrazně ovlivnila letecký průmysl
V souvislosti s pandemií řada států přijímala opatření k zabránění šíření pandemie, která vedla historicky v současném moderním světě k největšímu omezení mezinárodní letecké dopravy. „Tento stav měl dopad i na spotřebu v tuzemsku,“ uvádí Václav Loula. Za rok 2020 se spotřeba leteckého petroleje propadla na objem 147 tis. tun, ve srovnání s rokem 2019, kdy dosáhla spotřeba leteckého petroleje 448 tis. tun, jde o pokles 67 %. Meziročně ještě v období 2018/2019 spotřeba leteckého petroleje vykazovala meziroční růst o čtyři procenta.
Výhledy do budoucna jsou spíše pesimistické
Zpracování ropy a výroba pohonných hmot je strategickou oblastí a patří do kritické infrastruktury. „Struktura stávajícího vozového parku s převahou spalovacích motorů na benzin i naftu, i přes slabší objemy nákupu nových vozů v roce 2020, ale také stále vysoký podíl pořizovaných ojetin v benzinovém a naftovém provedení od roku 2017 nad 97 %, je dominantním faktorem,“ míní Václav Loula. Vzhledem k současné situaci a nouzovému stavu očekává ČAPPO další propad – v prodejích autobenzinů za leden a únor letošního roku proti srovnatelným měsícům v ne-covidovém období roku 2019 očekává pokles o 15 až 20 % a u nafty o 10 až 12 %.
A to i přes příznivou cenu, kdy jsou pohonné hmoty začátkem března levnější oproti roku 2020 o 1,85 Kč za litr u benzinu a o 2,75 Kč za litr u motorové nafty. „Prognóza na březen letošního roku také nebude optimistická, především pak výrazné omezení mobility povede k dalšímu omezení poptávky po pohonných hmotách. Pokud se podíváme na loňský březen, kdy spotřeba benzinu klesla o dvacet procent a nafta o jedenáct procent, tak letošní březen očekávám propad 25 procent u benzinu a 15 procent u nafty,“ nastiňuje neveselý scénář Václav Loula.