Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) vydalo novou Zprávu o Evidenci čerpacích stanic pohonných hmot k 3. lednu roku 2022. Vyplývá z ní, že trh s čerpacími stanicemi zůstává nadále velmi konkurenční. Při celkové délce silniční sítě 56 000 km a počtu celkových veřejných čerpaček (3 978 stanic) připadá na každých 14 km jedna veřejná čerpací stanice. Pokud vezmeme celkový počet čerpacích stanic, tedy veřejných i neveřejných, kterých je 7 633, pak je každých 7,3 km nějaké místo, kde lze čerpat pohonné hmoty.
Dlouhodobě se sektor veřejných čerpacích stanic výrazně nemění. Je ale třeba připomenout, že evidence čerpacích stanice je vytvářena podle vlastníků, což znamená, že například CNG či LPG stanice umístěná v areálech veřejných čerpacích stanic odlišných vlastníků jsou pak evidovány jako dvě čerpačky při stejné obsluze. V roce 2021 vzrostl počet standardních veřejných čerpacích stanic o pět, zatímco v celé kategorii veřejných stanic došlo v roce 2021 ke snížení o 13 stanic.
Největší změna proběhla v kategorii neveřejných stanic. Kategorie neveřejných stanic se novelou zákona č.311/2006 Sb. o pohonných hmotách změnila a uzákonila povinnost evidence i pro neveřejné výdejní jednotky se skladovacími kapacitami o objem nad 5 m3. To přineslo značný nárůst nově přihlášených výdejních jednotek již za rok 2020 o zhruba 500 míst . V rozhodující míře to jsou výdejní jednotky na motorovou naftu, případně naftu s vyšším obsahem biosložky a tvoří 97 % z celkového počtu neveřejných stanic a výdejních jednotek, kterých je 2 897 .
Přijde vodík a E10
Tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) uvádí, že v letošním roce očekává na trhu především start vodíkových čerpacích stanic a také celoplošné zavedení benzinu E10 u nejprodávanějšího benzinu v oktanové hladině 95. „Bude také pokračovat další rozšiřování nabídky alternativních pohonů, zejména v kategorii rychlodobíjecích míst a plniček LNG a CNG,“ dodává. Podle aktuálních trendů lze také očekávat další modernizaci čerpacích stanic z pohledu služeb, nabídky zboží i technologií, které budou reflektovat měnící se nákupní zvyklosti zákazníků.
„Máme za sebou dva covidové roky, které nebyly vůbec jednoduché. V roce 2020 jsme zažili propad prodejů i při nízké ceně paliv, nízké tržby, výnosy, pokles výkonnosti ekonomiky s negativním dopadem i do našeho odvětví. První pololetí roku 2021 opět negativně ovlivnilo spotřebu paliv, oživení poptávky přineslo až druhé pololetí. To už ale bylo doprovázené výrazným nárůstem vstupní suroviny, tedy ropy, oslabenou korunou i nárůstem cen dalších surovin – chemikálií, biosložek, energií, zemního plynu,“ připomíná Loula. Toto období nepřineslo výrazný nárůst počtu nových veřejných čerpacích stanic, celý obor se soustředil na to, aby udržel plynulé zásobování za nouzového stavu, zvládl pandemickou situaci od zpracování ropy a logistiky až po zajištění ochranných pomůcek a hygieny na čerpacích stanicích. Investice proudily do modernizace stanic jak v sektoru paliv, tak i úspor energií a modernizaci, pod kterou spadají i trendy v gastro oblasti, rozšiřování služeb a nabídky o alternativní pohody. Čerpací stanice také nadále rozšiřovaly stojanové technologie kapaliny Ad blue. „V naší asociaci již evidujeme 236 stanic se stojanovou technologií,“ dodává Václav Loula.
Téměř čtyři tisíce veřejných čerpaček
Z výše zmíněné zprávy vyplývá, že k 3. lednu roku 2022 bylo v tuzemsku celkem 7 633 čerpacích stanic, z toho 52 % (3 978) tvoří čerpačky veřejné. Stanic, které nabízejí širokou škálu možností nákupu paliv, tedy kromě standardních pohonných hmot také LPG nebo CNG i dobíjecí stojany je z celkového počtu veřejných stanic celých 72 % (2 848). Pouze standardní paliva nabízí jen desetina čerpaček (381), 13 % pak tvoří LPG stanice (531) a pět procent tvoří stanice, kde lze uskutečnit nákup pouze CNG či LPG (189 stanic). Do veřejných čerpacích stanic patří také ty s vymezeným přístupem. „Aktuálně je jich 758 a jedná se obvykle o čerpací stanice v areálech dopravních organizací, zemědělských farem či stavebních firem a převažuje na nich prodej nafty,“ upřesňuje Václav Loula. Dodává, že podle současného vývoje spotřeby tvoří motorová nafta z celkové spotřeby pohonných hmot v ČR 77 %.
Nejvíce veřejných čerpacích stanic je ve Středočeském kraji (610), následují kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Ve Středočeském kraji mají zákazníci k dispozici nejvíce veřejných stanic v okrese Praha-Východ (71), v Jihomoravském dominuje Brno-město (92) a v Moravskoslezském je to Ostrava-město (88). Nejméně veřejných čerpacích stanic je v Karlovarském kraji.
Zvýšil se počet CNG i LPG stanic
V tuzemsku se nachází 970 veřejných LPG stanic, jejich počet se zvýšil meziročně o šest, zatímco CNG stanic v loňském roce přibylo 14 na aktuálních 227 veřejných plnicích stanic. Tuzemsko také disponuje třemi LNG stanicemi. Celkem je na trhu také 799 dobíjecích stanic s příkonem 51 008 kW.
Zdroj: MPO, ČAPPO